Podle Havelky se před soudem nepotvrdilo a ani potvrdit nemohlo, že by Energoaqua nebo on sám způsobili vypuštění toxických látek do Bečvy, které mělo zavinit havárii. V závěrečné řeči a posledním slovu, které trvaly více než pět hodin čistého času, popřel, že by spáchal přečiny, jež mu obžaloba klade za vinu. "Skutek se nestal. A jestli se skutek nestal, nemůžeme být z něho obžalovaní, nemůžeme být za něj nějakým způsobem pranýřováni. Ani já, ani společnost to udělat nemohli," řekl novinářům Havelka.
Obžalobu odmítl i Kurka, který ji označil za nesmyslnou a nedůvodnou. Přirovnal ji k honu na čarodějnice. "Společnost (Energoaqua) se v žádném případě necítí vinna ze skutků uvedených v obžalobě," řekl. V případu podle něj existují důvodné pochybnosti, jaká cizorodá látka nebo směs látek unikla do Bečvy a jaký subjekt je zdrojem úniku takové látky nebo směsi.
Jak Havelka tak i Kurka kritizovali posudek znalce z oboru vodního hospodářství Jiřího Klicpery, o který se obžaloba opírá. Znalec za viníka havárie označil společnost Energoaqua. Posudek je podle Havelky plný hypotéz a nepodložených tvrzení. "Obvyklé u tohoto znalce je, že mu někdo něco nakukal, aniž by si ověřil jeho totožnost nebo samotná fakta, a hned šup s tím do posudku. Střílel na zajíce dřív, než si zjistil, zda to není sousedův pes," řekl Havelka.
Pozastavil se i nad počínáním státních orgánů bezprostředně po havárii, zejména pracovníků vodoprávních úřadů a České inspekce životního prostředí. Kritizoval, že v den otravy neodebrali v úseku Bečvy, odkud znečištění mohlo uniknout, potřebné vzorky vody. Poukázal také, že pracovnice vodoprávního úřadu vylila vzorky odebrané rybáři. Kvůli nečinnosti úředníků a inspektorů podle něj kontaminované vody odtekly nenávratně pryč bez řádného vzorkování. "Nezajistili zcela zásadní důkazy o původci havárie na řece Bečvě," uvedl Havelka.
Závěrečné návrhy obžaloby a obhajoby si soud vyslechl ve středu. Státní zástupce Jiří Sachr navrhl uložit firmě Energoaqua peněžitý trest 21 milionů korun. Pro Havelku žádá podmíněný trest a pokutu milion korun. Obhajoba požaduje zproštění obžaloby. Neexistuje podle ní žádný důkaz o vině obžalovaných.
Za poškození a ohrožení životního prostředí a neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami hrozí Havelkovi až pětileté vězení, společnosti Energoaqua zákaz činnosti a peněžitý trest. Pro Havelku navrhl žalobce úhrnný trest odnětí svobody okolo třetiny trestní sazby s podmíněným odkladem taktéž kolem třetiny sazby. Úhrnný peněžitý trest, který žádá pro firmu Energoaqua, podle něj odpovídá přibližné hodnotě uhynulých ryb. Soud případ v hlavním líčení projednává od ledna, spis k případu má přibližně 7000 stran.
Firma Energoaqua spravuje tovární areál bývalé Tesly v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku, kde zajišťuje i čištění odpadních vod. Z areálu vytékají přes 13 kilometrů dlouhým kanálem, který ve Valašském Meziříčí ústí do Bečvy. Podle obžaloby se znečištění do řeky dostalo právě tímto kanálem. Zástupci společnosti Energoaqua to odmítají. Uvádějí, že první ryby začaly hynout zhruba 3,5 kilometru od tohoto vyústění, je tedy podle nich vyloučeno, aby původcem ekologické havárie byla Energoaqua. Zapravdu jim dávají i někteří vědci a rybáři. Blíže místu úhynu prvních ryb má výusť například valašskomeziříčská chemička Deza.
Podle státního zástupce způsobila Energoaqua znečištění Bečvy jedovatými kyanidy a šestimocným chromem, a to nejméně na 37 kilometrech řeky. Obžaloba uvádí, že to mělo za důsledek masivní úhyn více než 39 tun ryb. Otrava zasáhla řeku v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov.*
-čtk-
