Za nejpalčivější globální problém Češi považují znečišťování oceánů. Jako velmi či dosti závažný ho označilo celkem 93 dotázaných, z toho dvě třetiny ho hodnotily právě jako velmi závažný. S odstupem jednoho procentního bodu následují obavy ze znečišťování zemědělské půdy. Shodně 91 procent dotázaných pak uvedlo, že za dosti či velmi závažné problémy považuje znečišťování pitné vody a ovzduší.
Devět z deseti dotázaných označilo za velmi či dosti závažné hromadění odpadů. Jen o málo méně respondentů považuje za vážný problém nedostatek pitné vody a úbytek deštných pralesů, v obou případech šlo shodně o 89 procent odpovědí. O jeden procentní bod nižší byl podíl lidí, kteří považují za závažný úbytek rostlinných a živočišných druhů a pronikání škodlivých látek do rostlin a živočichů, které pak lidé jedí.
Vyčerpání surovin vnímá jako velmi či dosti závažný problém 84 procent Čechů. Necelých 80 procent si totéž myslí o globálním oteplování a tři čtvrtiny o přelidnění. O něco méně kritický postoj mají obyvatelé ČR k pěstování geneticky upravených potravin. Za velmi závažný problém to označilo 38 dotázaných a dalších 31 ho vnímá jako dosti závažný.
Obavy z provozu jaderných elektráren jsou v porovnání se všemi předchozími jevy podstatně méně časté. Jako velmi či dosti závažný problém jej vnímá dohromady 39 procent Čechů zjistilo CVVM.
V porovnání s výzkumem z roku 2021 vzrostlo vnímání závažnosti znečišťování zemědělské půdy o šest procentních bodů. O pět bodů se zvýšil i podíl lidí, kteří považují za velmi či dosti závažné znečišťování oceánů, úbytek druhů a pěstování geneticky upravených potravin.
Naopak hodnocení závažnosti pokleslo u provozu jaderných elektráren. Podíl respondentů vnímajících ho jako velmi nebo dosti závažný problém se zmenšil o 16 procentních bodů.
Letošní výzkum dělalo CVVM od 28. července do 25. září. Na dotazy odpovídalo 985 obyvatel ČR ve věku od 15 let.*
-čtk-
