Všichni kromě fyzických nepodnikajících osob (občanů), musíme vést průběžnou evidenci odpadů, pokud s odpady nakládáme, a to i když jsme zapojeni do systému sběru komunálního odpadu obce.
Tato povinnost se týká drobných živnostníků z řad kadeřníků, opravářů, kominíků, advokátů stejně tak jako obcí, měst, institucí, akciových společností, nadnárodních firem, provozovatelů skládek, sběrných dvorů či spaloven. Vyplývá to ze zákona o odpadech č. 185/2001 Sb. v platném znění, který říká, že každá právnická či fyzická osoba oprávněná k podnikání v případě, že nakládá s odpady (včetně produkce), je povinna vést průběžnou evidenci odpadů. Způsob a rozsah průběžné evidence odpadů je stanoven ve vyhlášce č. 383/2001 Sb., v případě elektroodpadů ve vyhlášce č. 352/2005 Sb., v případě autovraků ve vyhlášce č. 352/2008 Sb.
PRŮBĚŽNÁ EVIDENCE ODPADŮ
Citovaný zákon dále ukládá ohlašovací povinnost všem těm, kteří nakládají s odpady, tj. velkým původcům odpadů (s roční produkcí větší než 100 kg nebezpečných nebo 100 tun ostatních odpadů) a oprávněným osobám (bez ohledu na množství). Jsou to subjekty, pro něž představuje odpad vstupní surovinu pro výrobu materiálu, nebo mohou přebírat odpad do svého vlastnictví na základě platného souhlasu k provozování zařízení od příslušného krajského úřadu.
Tato ohlašovací povinnost spočívá v tvorbě tzv. Ročního hlášení o produkci a nakládání s odpady formou agregace dat z průběžné evidence. Aby tato agregace byla co nejjednodušší, vede se průběžná evidence odpadů ve stejném rozsahu jako roční hlášení pouze s tím rozdílem, že se u každého záznamu vyplňuje datum a číslo zápisu. U provozovatelů autovrakovišť a kovošrotů je v průběžné evidenci vyžadováno navíc ještě několik údajů k přesné identifikaci předávající osoby a předávaného odpadu.
OHLAŠOVÁNÍ A TOK DAT
Roční hlášení o produkci a nakládání s odpady se zasílá do 15. února následujícího roku v elektronické podobě prostřednictvím systému ISPOP (Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností) na místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo správní obvod Hlavního města Prahy, a to podle místa provozovny, za kterou je hlášení podáváno.
Údaje z ročních hlášení se na výše uvedených úřadech verifikují, doplňují a opravují na základě metodik stanovených Ministerstvem životního prostředí (MŽP) a do 30. dubna se zasílají na MŽP, krajské úřady a Český statistický úřad (ČSÚ).
Tento způsob ohlašování zajišťuje obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, správním obvodům Hlavního města Prahy, ale i krajským úřadům přesný přehled o produkci a nakládání s odpady na jejich území, slouží mj. i pro sledování plnění plánu odpadového hospodářství pomocí tzv. indikátorů. Data v centrálním systému ISOH (Informační systém odpadového hospodářství) dále slouží pro MŽP, ČSÚ, krajským úřadům, České inspekci životního prostředí i Státnímu fondu životního prostředí. Agregovaná data ze systému ISOH (2002-2010) lze získat na internetových stránkách http://isoh.cenia.cz/ groupisoh České informační agentury pro životní prostředí (CENIA), která je provozovatelem systému ISOH.
Na základě zákona o státní statistické službě č. 89/1995 Sb. provádí ČSÚ sběr dat o odpadech a to prostřednictvím vlastního šetření pomocí výkazu ODP 5-01. Tento výkaz se přitom opírá o zákon o odpadech č. 185/2001 Sb. a o data z průběžné evidence odpadů. Pokud by neexistovala povinnost vedení průběžné evidence odpadů, pak by firmy neměly podklady pro vyplňování tohoto výkazu.
Je pravdou, že ČSÚ oslovuje každoročně jiný okruh respondentů a jejich počet není tak velký jako je ohlašovatelů Ročního hlášení o odpadech, nicméně firmám a obcím toto duplicitní zjišťování zbytečně zvyšuje jejich administrativní zátěž, neboť stát resp. MŽP již data o odpadech má. Navíc se výkaz ODP 5-01 vyplňuje odlišně a v jiném rozsahu než Roční hlášení o produkci a nakládání s odpady.
ROZDÍLY VE VÝKAZU ODP 5-01 OD ČSÚ
Uvedu hned několik nejmarkantnějších příkladů. Výkaz ODP 5-01 se vyplňuje za celou firmu (za IČ) a nikoliv za jednotlivé provozovny, tak jak se vede průběžná evidence odpadů. Tudíž respondent musí sčítat všechny průběžné evidence za všechny své provozovny. Veškerá množství odpadů, která se v průběžné evidenci zapisují v tunách, musí převádět na kilogramy. Produkci kalů z ČOV musí přepočítávat na sušinu. Ve vysvětlivkách výkazu ČSÚ požaduje, aby se odběratel v případě vývozu odpadu nebo předání odpadu soukromé osobě identifikoval pod IČ = 99999999. Zde musím upozornit, že předání odpadu soukromé osobě je dle platného zákona o odpadech nepřípustné. V ročním hlášení o odpadech se dovoz a vývoz řeší jiným způsobem než ve výkazu ODP 5-01. To nutí respondenty, aby jednou ohlášené údaje pro MŽP znovu vykazovali na ČSÚ v odlišné podobě. Domnívám se, že tato rozdílnost ohlašování je jednou z příčin nejčastějších chyb v datech a důvodem, proč nejsou statistické informace o odpadech poskytované MŽP a ČSÚ shodné.
Dodnes je mi záhadou, jak ČSÚ zjišťuje produkci odpadů podle jednotlivých krajů v ČR (viz publikace zveřejněná k 30. září na internetových stránkách ČSÚ http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/2001-11). Pokud vezmeme v úvahu, že se produkce jednotlivých provozoven příslušné firmy sečte na sídlo, za které se výkaz ODP 5-01 vyplňuje, pak největší produkci musí mít Hlavní město Praha, Jihomoravský kraj atd., protože většina velkých firem má v současné době sídlo právě v Praze nebo v Brně.
JAK JE TO MOŽNÉ?
Je tomu už několik let, co v zákoně o odpadech existuje povinnost obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, aby každoročně k 30. dubnu zasílaly data ze všech podaných Ročních hlášení o produkci a nakládání s odpady (za provozovny) na ČSÚ, a to v elektronické podobě v Přenosovém datovém standardu MŽP. ČSÚ tak získává podrobná data, strojově zpracovatelná a verifikovaná podle metodiky MŽP. I přesto ČSÚ stále trvá na duplicitním sběru dat o odpadech prostřednictvím výkazu ODP 5-01 a vyhlásila jej již v rámci statistického zjišťování i pro rok 2012 (výkaz o odpadech za rok 2011).
Věřím, že náš stát informace o odpadech potřebuje z důvodu plánování nákladů, strategie, reportingů pro EU aj. Domnívám se, že by se však měl chovat stejně ekonomicky šetrně, jak to požaduje od svých občanů a podnikatelů. Jestliže existuje nějaké rezortní šetření a tudíž stát informace z dané oblasti má, neměl by ČSÚ primárně využívat tyto informace? Na ČSÚ pracuje řada kvalifikovaných lidí, kteří by s daty o odpadech z MŽP dokázali získávat stejné informace jako z výkazů ODP 5-01. Dokonce si myslím, že společnými silami MŽP a ČSÚ by stát nedisponoval dvojím zdrojem rozdílných údajů, ale jednou sadou kvalitních dat.
Petr Grusman
technický ředitel, INISOFT, s. r. o. - software pro odpady a ekologii
Rozdílnost ohlašování je jednou z příčin chyb v datech a důvodem, proč nejsou statistické informace o odpadech poskytované MŽP a ČSÚ shodné.
Před rokem se sešel ministr životního prostředí Drobil s předsedkyní ČSÚ Ivou Ritschelovou, aby dohodli sjednocení statistiky odpadového hospodářství v ČR. "MŽP to považuje za důležité zejména z pohledu snižování administrativní zátěže a již několik let se spolu s ČSÚ pokouší najít vhodné řešení," říká se v tiskové zprávě. Rovněž byla ustavena pracovní skupina, která měla vymyslet, jak dosáhnout jednotného konsolidovaného vykazování dat.
