Dospělý občan vyhodí do černé popelnice ročně asi 200 kg směsného komunálního odpadu. Z něj vznikne v ZEVO Malešice po zpracování a následném energetickém využití světlo a teplo pro pražské domácnosti. Zbydou přibližně 4 kg popílku, který momentálně nemá žádné využití a škvára neboli spalovenská struska. Ta tvoří asi 40 až 50 kg z hmotnosti původní masy a dosud končí na skládce, kde slouží k oddělování a zpevňování jednotlivých vrstev uloženého odpadu. V současnosti platí, že by do roku 2030 mělo skládkování neupraveného odpadu v České republice skončit, škvára tím ztratí své dosud jediné využití. Pražské služby se proto ve spolupráci s ČVUT a Akademií věd ČR zabývají otázkou, zda má spalovenská struska šanci se uplatnit v jiných odvětvích.
Výzkum prokázal, že by škvára ze spáleného odpadu mohla posloužit při výstavbě dopravní infrastruktury. Má totiž podobné vlastnosti jako dosud využívaná štěrkodrť čili drcené kamenivo, které se přidává například do podkladních vrstev při stavbě silnic a dálnic. Možností, kde těžit kámen, ale v Česku ubývá. Roky provozované kamenolomy zavírají a nové prakticky nevznikají. Alternativním řešením a možnou cestou by mohla být právě škvára.
„V ZEVO Malešice jsme zahájili výstavbu parkoviště pro osobní auta. Na vozovkovou konstrukci je poprvé v ČR použitý materiál spalovenské strusky, vzniklé spálením směsného komunálního odpadu. Pro tyto účely jsme pokročilým systémem separace upravili celkem 700 tun škváry,“ říká mluvčí Pražských služeb Alexandr Komarnický. Spalovenská struska se v rámci konstrukce vozovky budovaného parkoviště každopádně nepoužije jen jako náhrada štěrkodrti, ale současně dojde i k ověření možnosti jejího využití v hydraulicky stmelené podkladní vrstvě.
Před tím, než vůbec došlo k využití škváry jako stavebního materiálu, prošla důkladným testováním. To prokázalo enviromentální nezávadnost a vyloučilo rizika spojená s ekotoxicitou, nemůže tedy v žádném případě nijak ohrozit životní prostředí. Materiál zároveň splňuje legislativní a vyhláškou stanovené normy. „Touto cestou chceme ověřit technickou vhodnost materiálu a dát jistý precedens tomu, aby se podle námi navrženého vzoru mohla využívat všechna škvára, která vznikne ve spalovnách komunálního odpadu v ČR.
Ročně jde o desetitisíce tun materiálu. Naší ambicí je o tom jednat například s těmi, kteří se zabývají výstavbou dopravní infrastruktury – s Ministerstvem dopravy, Ministerstvem životního prostředí, Ředitelstvím silnic a dálnic, správci komunikací či zástupci krajů, měst a obcí a ušetřit lidem dost peněz z veřejných rozpočtů,“ říká ekolog ZEVO Malešice Tomáš Baloch.
V Evropě už se škvára ze spaloven jako podkladový materiál při stavbě silnic a dálnic využívá například v Dánsku, Nizozemí, Belgii nebo ve Finsku. Její předností jsou dostupnost a cena ve srovnání s tradičními zrnitými materiály, vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o přepracovaný odpad. „Tímto projektem jednak naplňujeme principy cirkulární ekonomiky, kdy s odpadem nakládáme jako s cenným zdrojem, a navíc tím můžeme alespoň částečně nahradit klasickou štěrkodrť, která se stává velmi drahým a nedostatkovým zbožím,“ dodal Komarnický.*
-tz-
Foto: PSAS
