
"Kovy patří mezi důležité opakovaně recyklovatelné suroviny a Praha má v jejich sběru nastavený jasný směr - postupné rozšiřování sítě nádob. Díky tomu se lidem snáz třídí a data ukazují, že této možnosti aktivně využívají," uvedl Komarnický. Zatímco v roce 2017 lidé vytřídili 144 tun kovů, v roce 2023 to bylo 925 tun. Kvalita vytříděného materiálu je podle mluvčího dlouhodobě velmi dobrá.
Do kontejnerů na kov mohou lidé vyhazovat nápojové plechovky, konzervy, alobal či kávové kapsle. V orientaci jim napomůže zkratka FE nebo ALU s čísly 40 nebo 41 uvnitř trojúhelníku ze šipek. Nepatří do nich tlakové nádoby, hořlavé spreje, obaly od motorových olejů či chemikálií, plynové kartuše od turistických vařičů nebo hasicí přístroje. Při špatné recyklaci mohou spreje explodovat na třídicích linkách, poškodit je nebo způsobit požár.
Pokud jsou kontejnery často plné, je třeba upozornit odbor životního prostředí příslušné městské části. "Ten může u své svozové společnosti objednat ve spolupráci s městem častější výsyp nebo další nádoby," podotkl mluvčí PSAS. Nejbližší stanoviště tříděného odpadu naleznou lidé na webu odpady.mojepraha.eu.
Pražské služby zajišťují svoz a zpracování odpadu pro zhruba dvě třetiny metropole. Výjimkou je Praha 2 a severovýchodní část města zahrnující mimo jiné Prahu 3, 8 a 9. Od roku 2018 je jediným vlastníkem firmy Praha. Zbytek svozu odpadu v Praze zajišťují společnosti AVE CZ, Komwag a Ipodec.
Množství vytříděných kovových obalů (v tunách)
2016: 21 (od srpna do konce roku)
2017: 144
2018: 262
2019: 421
2020: 629
2021: 757
2022: 831
2023: 925
2024: 954
2025 (ke 30. 9.): 769
-čtk-*