Plejtváci denně spolknou až deset milionů kusů mikroplastů, vyplývá ze studie

Plejtváci obrovští mohou za den spolknout až deset milionů kusů mikroplastů. Zjištění naznačuje mnohem větší dopady znečištění na největšího živočicha na světě, než se dosud předpokládalo. Uvádí to výzkum, o kterém napsal britský list The Times.

Vědci už odhalili mikroplasty v placentách těhotných žen, mateřském mléku, lidské krvi i v plicích. Tyto drobné částečky, které pocházejí z vláken oblečení, pneumatik, kosmetiky a mnoha dalších zdrojů, byly nalezeny po celé planetě, od vrcholu Mount Everestu až po nejhlubší oceány. Podle mnoha studií je lidé konzumují v potravinách i ve vodě a také je vdechují.

Autoři nejnovější studie se zaměřili na potravní chování 191 kytovců - plejtváků obrovských, plejtváků myšoků a keporkaků - a označili je speciálními přístroji. Pak je sledovali při krmení u pobřeží Kalifornie. Podle shromážděných údajů se krmili hlavně v hloubkách mezi 50 a 250 metry, kde je největší koncentrace mikroplastů ve vodním sloupci, uvádějí vědci.

Výzkumníci ze Stanfordovy univerzity odhadují, že téměř všechny mikroplasty, které velryby zkonzumují, pocházejí ze živočichů, kterými se živí. Například z krilu či ryb, nikoli z obrovského množství mořské vody, kterou polykají.

"V potravním řetězci jsou níže, než by se dalo očekávat," řekl jeden z autorů studie Matthew Savoca. "Existuje pouze jedna spojnice: kril sežere plast a plejtvák pak sežere kril," dodal.

Keporkakové, kteří se živí převážně rybami, jako jsou sledi a sardele, denně pozřou odhadem 200.000 kusů mikroplastů. Kytovci, kteří ale konzumují převážně kril, ale snědí nejméně milion kousků drobných plastových částic.

Plejtváci, kteří se živí krilem i rybami, podle odhadů vědců zkonzumují tři až deset milionů kusů mikroplastů denně. Míra konzumace je pravděpodobně ještě vyšší u kytovců, kteří se živí ve více znečištěných oblastech, jako je Středozemní moře, uvedl Savoca.

Podle vedoucí výzkumu Shirel Kahaneové-Rapportové budí obavy skutečnost, že mikroplasty snižují výživnost potravy. Chemické látky přidávané do plastů také mohou být toxické.

"Potřebujeme další výzkum, abychom pochopili, zda kril, který konzumuje mikroplasty, je pak méně bohatý na olej a zda jsou ryby (méně) masité, méně tučné - to vše v důsledku toho, že snědly mikroplasty, které se jim zdají být syté," řekla vědkyně.

Plejtváci vydají při lovu mnoho energie. Tito kytovci se ponoří pod hejno krilu a prudce vyrazí vzhůru směrem k hladině s otevřenou tlamou, do které nabírají korýše i s vodou. Vodu pak vypustí pomocí speciálního filtračního systému uvnitř tlamy a kril spolknou. Pokud plejtvák spolkne obrovské množství mikroplastů, je pro něj lov částečně ztrátou času, protože sežral něco, co je v podstatě nevýživný odpad.

Plejtváci nejsou jediní, kdo konzumuje plasty, které byly poprvé zaznamenány v mořských potravních řetězcích před 50 lety a nyní byly nalezeny nejméně u 1000 druhů. "Jedinečným problémem těchto kytovců je, že jich mohou zkonzumovat tolik," řekl Savoca.

-čtk-

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down