Platforma proti jadernému úložišti: Důvěra obcí v postupy správy úložišť klesla

Důvěra obcí, kde by mohlo být úložiště jaderných odpadů, v postupy státní Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) výrazně klesla. Důvodem je vazební stíhání šéfa správy Jana Prachaře a dalších, kteří jsou obviněni z manipulace s veřejnými zakázkami, řekl Petr Klásek, starosta obce Chanovice a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti. Mluvčí SÚRAO Martina Bílá řekla, že se k věci nebude kvůli probíhajícímu vyšetřování vyjadřovat.

Platforma sdružuje 35 obcí a měst a 16 spolků, které se snaží, aby se přístup státu k nakládání s vyhořelým jaderným palivem neomezoval jen na hlubinné úložiště a aby rozhodnutí o výběru lokality bylo podmíněno předchozím souhlasem dotčených obcí.

"Kromě jiného mělo jít také o loni připravovanou zakázku Hydrologický, hydrogeologický a hydrochemický monitoring lokalit Březový potok, dále Hrádek, Horka a Janoch s hodnotou 107 milionů korun, kterou měla zájem získat rovněž obviněná firma SG Geotechnika," uvedla platforma. Starostové z lokalit nevěří v odborně nestranný postup úřadu. Platforma podle Kláska požaduje, aby politici splnili své sliby a legislativně posílili práva obcí při hledání a povolování úložiště.

Podezřelých postupů ze strany státních úřadů bylo podle prohlášení platformy v minulosti více. "Poté, co se SÚRAO dostalo do sporu s obcemi při snaze získat povolení pro průzkumná území pro hledání úložiště, změnil úřad v roce 2017 kvalifikaci prací z geologických průzkumů na výzkumy, na něž už povolení nepotřeboval," uvedla platforma. Zmíněná SG Geotechnika podle ní získala zakázku SÚRAO pro popis geologické stavby na pěti možných lokalitách, na zbylých čtyřech prováděla práce firma INSET. Netransparentní byly podle platformy také vznik podzemního výzkumného pracoviště Bukov na Vysočině a snaha zařadit do preferovaných lokalit Kraví horu.

Obce, na jejichž území stát hledá vhodné místo pro hlubinné úložiště, musí podle platformy dostat zákonem garantované lepší možnosti hájit své oprávněné zájmy při vyhledávání a povolování. "Připadá mi, že pracovníci SÚRAO, představitelé ministerstva průmyslu (MPO) a střídající se politici ani k řešení problému, kam s vyhořelým palivem, nechtějí dojít. Stále není žádný výsledek. Utrácejí se každý rok stovky milionů až miliardy korun. A dát zákonná práva obcím, to nikdo z čelních politiků neřešil a neřeší. Zprůhlednit celý proces, principy hodnocení lokalit a výběru způsobu ukládání též neznáme," uvedl Klásek.

Podle něj nikdo nechce udělat krok reálnému a demokratickému řešení problému. Jeden čelní představitel státu něco slíbí a za chvíli je nahrazen jiným, řekl. Vytvářené pracovní skupiny a poradní panely expertů považuje jen za zástěrku pracovníků SÚRAO a MPO. "Současná situace je možností a i nutností přehodnocení celkového přístupu státních institucí k obcím a jejich lidem," dodal.

Policie kvůli veřejným zakázkám SÚRAO obvinila ředitele správy Jana Prachaře, soud ho vzal do vazby. Ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN) dočasně pověřil řízením SÚRAO svého náměstka Tomáše Ehlera. Policisté v souvislosti s veřejnými zakázkami SÚRAO obvinili pět lidí a jednu firmu.

V ČR jsou teď ve hře čtyři možné lokality pro úložiště, výběr má být potvrzen do roku 2030. Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady mají podle starších odhadů přesáhnout 110 miliard Kč. Podle starostů to bude teď po výrazném zdražení stavebních materiálů a prací podstatně víc.*

-čtk-

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down