O pomoc ombudsmana požádala například žena z Karviné, která měla za to, že majitelé sousedního domu vyměňovali střechu neodborně svépomocí. Nelíbilo se jí to, že odstraňovanou střešní krytinu házeli ze střechy na zem, kde se rozbíjela, a vznikal prach, který se šířil do okolí. Podle zákona o odpadech musí stavebník v podobných případech zajistit, aby se azbestová vlákna neuvolňovala do ovzduší. Odstraňovanou střešní krytinu tedy není možné házet ze střechy na zem. Odpad s azbestem pak stavebníci musí neprodleně zabalit do neprodyšného obalu.
Na samotném počátku však podle ombudsmana v tomto případě udělal chybu také stavební úřad, když tvrdil, že stavebník k výměně střechy s obsahem azbestu nepotřebuje od něj povolení. Magistrát dotyčného města v reakci na zprávu o šetření přijal názor ombudsmana, že výměna střešní krytiny s obsahem azbestu jsou práce, které vyžadují povolení stavebního úřadu. To by mělo zajistit, že se do povolovacího procesu u stavebního úřadu vyjádří příslušný odbor životního prostředí a krajská hygienická stanice, které mohou stanovit stavebníkovi podmínky, a to právě ke způsobu likvidace odpadu s obsahem azbestu či ochranným opatřením na ochranu zaměstnanců.
I tento případ podle veřejného ochránce práv ukázal, že existuje prostor pro změnu správní praxe minimálně některých stavebních úřadů. "Navíc jsou pravidla nakládání s azbestem roztříštěna v mnoha právních předpisech, které spadají pod několik ministerstev. Pro běžného občana není jednoduché se v nich vyznat. V tomto směru bych rád zjistil, zda a jak spolu úřady spolupracují, a případně poukázal na problematická místa, kterými by se podle mého názoru měla ministerstva zabývat. Domnívám se, že si tato oblast pozornost zaslouží, protože výměn střech a dalších částí staveb, které obsahují azbestové materiály, bude do budoucna s ohledem na stáří těchto objektů přibývat," uvedl ombudsman Stanislav Křeček.*
-čtk-
