Odpady a demografický vývoj

Na množství vyprodukovaného komunálního odpadu má vliv hrubý domácí produkt, ale také sociální indikátory (kojenecká úmrtnost, velikost domácností, věková struktura nebo vzdělanost). Uvedla to Alena Kováčová z Institutu pro ekonomickou a ekologickou politiku při VŠE v Praze v rámci doprovodného...

Na množství vyprodukovaného komunálního odpadu má vliv hrubý domácí produkt, ale také sociální indikátory (kojenecká úmrtnost, velikost domácností, věková struktura nebo vzdělanost). Uvedla to Alena Kováčová z Institutu pro ekonomickou a ekologickou politiku při VŠE v Praze v rámci doprovodného programu Watenvi v Brně.

Evropská populace stárne a v důsledku toho produkuje méně než spotřebovává, je více konzervativní a má větší averzi k reformám a regulaci. Změny ve věkové struktuře mohou mít vliv na ekonomickou výkonnost státu. Mohou tedy ovlivnit tempo ekonomického růstu, úspory, investice, spotřebu lidí, míru zdanění, trh práce apod. Při modelování tvorby komunálního odpadu je proto nutné propojovat environmentální, ekonomické a sociální aspekty.

Současné století se podle Kováčové nazývá obdobím recyklace. Vědci zkoumají různé možnosti jak šetřit místo, suroviny a zdroje. Snaží se také využívat druhotné materiály a zdánlivě nepoužitelné produkty. Odpadová hierarchie v Evropské směrnici obhajuje prevenci a minimalizaci vyprodukovaného odpadu a jeho opětovné použití (recyklace a energetické využití). Těmito problémy se zabývají statické modely (ustupují dynamickým), které jsou schopné reagovat na změněné podmínky a společenský vývoj. Lidské chování ve vztahu k životnímu prostředí se totiž mění během různých životních etap a odráží důležité změny, a to jak v socio-ekonomické situaci, tak i v demografickém vývoji. "Podceňovat tyto skutečnosti znamená oddalovat řešení problému v odpadovém hospodářství do budoucna," upozornila ve své přednášce Alena Kováčová.