
Odpadní toner je materiál, který nelze jednoduše recyklovat ani bezpečně ukládat na skládky, jelikož zbytkový tonerový prášek obsahuje plasty, pigmenty a vosky, které představují environmentální zátěž. Z těchto důvodů ho ani nelze samostatně spalovat. Vědci proto ve výzkumu vyzkoušeli kombinaci s čistírenskými kaly, jejichž likvidace představuje dlouhodobý problém pro města a obce po celé Evropě.
"Spojení dvou problematických odpadních proudů do jednoho energeticky využitelného produktu představuje zajímavý příklad principů cirkulární ekonomiky," popsala Olga Šolcová z ÚCHP AV ČR.
Některé složky odpadního toneru, například uhlík, mu podle odborníků dodávají dobré energetické vlastnosti, díky kterým dosahuje slušné výhřevnosti, tedy velkého množství tepelné energie, která se uvolní jeho úplným spálením.
Při experimentálním spalování sledovali vědci je průběh a složení spalin. Zaměřili se například na oxidy dusíku, oxid siřičitý nebo těžké kovy. Zjistili, že pelety se spalují stabilně a že emise oxidu uhelnatého byly nízké, což pro ně byl důkaz dobrého průběhu spalovacího procesu. Oxid uhelnatý je prudce jedovatý plyn, který vzniká při nedokonalém spalování.
Některé sledované látky nicméně překročily emisní limity platné pro moderní spalovací zařízení, a to především oxidy dusíku, oxid siřičitý, rtuť a některé další těžké kovy. Podle vědců však zjištěné emise nepředstavují pro využití pelet zásadní překážku, protože moderní technologie pro odstraňování těchto látek dokážou jejich koncentrace výrazně snížit, a splnění limitů by pak podle jejich názoru neměl být problém.
Experimentálně vyrobené pelety mohou být podle výzkumníků průmyslově využity v existujících zařízeních pro spalování čistírenských kalů nebo energetické využití odpadů. Nebylo by tedy nutné budovat novou infrastrukturu.
Každý rok se po celém světě vyhodí stovky milionů použitých tonerových kazet. Přestože část z nich lze znovu naplnit a využít, značné množství končí jako odpad.
Národní centrum kompetence BIOCIRKL (Biorafinace a cirkulární ekonomika pro udržitelnost) propojuje přední české výzkumné organizace a průmyslové podniky s cílem vyvíjet inovativní řešení ve využití biologických zdrojů, cirkulární ekonomiky, energetiky nebo ochrany životního prostředí. Vedle ÚCHP AV ČR v něm působí také například pražská Česká zemědělská univerzita, Vysoká škola chemicko-technologická nebo České vysoké učení technické.*