Ochrana životního prostředí v Česku: Vysoké investice, ale výsledky zaostávají

Česká republika dlouhodobě investuje do ochrany životního prostředí více než většina států Evropské unie. Přesto však tyto značné výdaje často nepřinášejí očekávané výsledky a mnoho strategických cílů zůstává nenaplněno. Mezi hlavní přetrvávající problémy patří vysoké emise skleníkových plynů, nedostatečná recyklace odpadů a znečištěné ovzduší, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).

Investice do životního prostředí

Do ochrany životního prostředí směřují v Česku značné veřejné prostředky. Jen z operačního programu „Životní prostředí“ bylo v letech 2014–2020 poskytnuto téměř 72 miliard korun, z čehož 66 miliard šlo přímo do oblastí, které byly předmětem kontrol Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) – například na energetické úspory, vodní a odpadové hospodářství, ochranu přírody a krajiny či zlepšování kvality ovzduší. Celkové výdaje jsou však ještě vyšší – v roce 2023 přesáhly 130 miliard korun.

Podle souhrnné zprávy NKÚ existuje řada faktorů, které snižují efektivitu těchto investic:

• Nedostatky ve strategickém řízení

• Pomalá administrace projektů

• Nedostatečné zacílení podpory

• Nekvalitní monitoring dopadů

• Nízká motivace příjemců dotací

• Legislativní překážky a nevymáhání pravidel

• Resortní spory mezi jednotlivými agendami

Výsledky v mezinárodním srovnání

Navzdory vysokým investicím zůstává Česko v evropském srovnání na chvostu. V roce 2024 obsadila Česká republika 6. nejhorší pozici v rámci EU v hodnocení stavu životního prostředí. Podobně tomu bylo i v předchozích dvou letech, přestože Česko vynakládá na ochranu životního prostředí jeden z nejvyšších podílů HDP v EU (0,6 % v roce 2021).

Česko recykluje pouze 38,3 % komunálního odpadu, přičemž cílem je dosáhnout 60 % do roku 2030. Skoro polovina odpadu stále končí na skládkách a kapacita recyklačních linek je nedostatečná. V rámci EU je Česko v recyklaci na 12. místě.

Emise skleníkových plynů zůstávají vysoké – 10,16 tuny CO₂e na obyvatele řadí Česko na 6. místo v EU. Významným zdrojem znečištění ovzduší je vytápění domácností, často v energeticky neefektivních budovách. Znečištěné ovzduší má přímý dopad na zdraví obyvatel – v roce 2021 zemřelo v Česku na následky expozice částicím PM2,5 přibližně 81 lidí na 100 tisíc obyvatel, což je 8. nejvyšší hodnota v EU.

Pozitivní změny

V některých oblastech se však podařilo dosáhnout pokroku. Oproti 90. letům výrazně klesly emise oxidu siřičitého (téměř o 95 %). Od roku 2000 se také zlepšila kvalita povrchových vod díky výstavbě nových čistíren a rozšiřování kanalizační sítě – v roce 1995 bylo na kanalizaci napojeno 56 % obyvatel, v roce 2023 už téměř 87 %.

Závěry kontrol NKÚ ukazují, že i přes vysoké investice zůstává efektivita opatření v ochraně životního prostředí v Česku omezená a řada klíčových problémů přetrvává. Pro zlepšení situace je nezbytné nejen navyšovat finanční prostředky, ale především zvýšit efektivitu jejich využívání a odstranit systémové překážky.*

-sol-