
Podle statistik Eurostatu dosáhl podíl obnovitelných zdrojů energie v celkové spotřebě EU téměř jednu pětinu. Tento podíl je vyšší než globální průměr a poukazuje na rostoucí úsilí evropských zemí o přechod na udržitelnější energetiku. Do skupiny obnovitelných zdrojů patří vedle vodní energie také vítr, slunce, geotermální energie, přílivy, vlny a bioenergie.
Je zajímavé, že mezi zeměmi mimo EU, které mají významný podíl na světové energetické spotřebě, vyniká Brazílie. Téměř polovina její energie pochází právě z obnovitelných zdrojů, což ji řadí na špičku v globálním žebříčku. Naopak v některých zemích, například v Saúdské Arábii, představují obnovitelné zdroje jen nepatrnou část energetického mixu.
Rostoucí podíl zelené energie v EU naznačuje zároveň rostoucí závazky zemí k dosažení klimatických cílů a snížení emisí skleníkových plynů. Přechod na obnovitelné zdroje přináší mnoho výhod, jako je snížení závislosti na fosilních palivech, podpora technologických inovací a tvorba pracovních míst v nových odvětvích.*
-red-
Čínský program „měst bez odpadu“ rozlišuje při nakládání s průmyslovými odpady tři hlavní přístupy. Těžební oblasti spojují využití minerálních zbytků s obnovou poškozeného území, výrobní centra se snaží zavádět čistší technologie a průmyslovou symbiózu, zatímco velká města sázejí na digitální sledování odpadových toků. Program přinesl dílčí výsledky, celkové množství průmyslových odpadů v Číně však zůstává…
Městská společnost SAKO Brno provedla úspěšně tři funkční testy za reálného provozu ve spolupráci s provozovatelem distribuční sítě EG. D. Při zkouškách se simulovaly různé druhy poruch, během kterých společnost prověřila funkčnost zařízení pro provoz ostrovního systému i technologie. Pokaždé došlo k úspěšnému přechodu generátoru do ostrovního provozu, převzetí napájení areálu SAKO Brno vlastní elektrickou…
Tříletý projekt podpořený Grantovou agenturou České republiky prokázal, že mikrobiálně indukované srážení uhličitanu vápenatého (MICP) umožňuje spojit problematické podsítné frakce recyklovaného betonu do soudržného materiálu a současně vázat uhlík v pevné fázi. Mezioborový tým ČVUT a VŠCHT dosáhl tuhosti odpovídající přibližně pětině tuhosti autoklávovaného pórobetonu. Vedle tradičně využívaných ureolytických bakterií vědci ověřili také ekologicky příznivější…