Menu
e-shop
Plasty putují napříč státy a světadíly v různých formách: jako suroviny, hotové výrobky nebo obaly. Z obchodních dat se dá vysledovat nejen kolik plastu proudí trhem, ale právě také jaký tlak vytvoří na místní systémy odpadového hospodářství. Dosud obchodní data v diskusích o plastovém znečištění hrála jen omezenou roli, což politikům bránilo efektivně reagovat na globální problém. Situace se může výrazně změnit právě díky databázi plastového obchodu od UNCTAD.
Databáze poprvé sleduje pohyb plastů přes hranice na základě celních údajů od téměř 200 ekonomik a pokrývá široké spektrum od surovin po hotové produkty a obaly. „Ukazuje, že objem obchodu s plasty se mezi lety 2005 a 2023 téměř zdvojnásobil. Data rovněž odkrývají, odkud plasty vstupují na trhy, přes jaké hodnotové řetězce procházejí a jak raná rozhodnutí v obchodu formují budoucí rizika znečištění,” uvádí UNCTAD ve své zprávě. Mezi lety 2005 a 2023 vzrostl globální vývoz plastů o 48 %, z 218 milionů metrických tun na 323 milionů tun, podle databáze. V roce 2023 tvořily Asie a Oceánie 59 % globálního vývozu plastů, přičemž Evropa 27 %, Amerika 13 % a Afrika méně než 1 % globálního exportu plastů. Naopak dovoz plastů byl o něco méně koncentrovaný než export: Asie a Oceánie získaly 43 % (131 milionů metrických tun), Evropa 31 % a Amerika 22 %. Jako čistý dovozce plastů Afrika zvýšila svůj podíl na 5,2 %.
Globálnímu exportu stále dominují primární formy plastů, ale obchod s hotovými plastovými výrobky neustále roste a zvyšuje environmentální tlak v dalších fázích. „Celní data představují skvělý zdroj pro analýzu plastů v globálním obchodu,“ uvedla Anu Peltola, ředitelka oddělení statistik, dat a digitálních služeb v UNCTAD. „Společně s výzkumníky plastového znečištění a vědci jsme identifikovali plastové produkty přibližně podle 5000 celních kódů, abychom lépe pochopili globální obchodní toky,“ dodala.
UNCTAD rozšířila prototyp vyvinutý ve spolupráci s Absolventským institutem mezinárodních a rozvojových studií (Graduate Institute of International and Development Studies) v Ženevě ve Švýcarsku, a nyní tato obchodní data ovlivňují nové statistické směrnice od Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) a Ústavu OSN pro výcvik a výzkum (UNITAR). Tyto směrnice pomáhají zemím měřit plastové toky v celém životním cyklu a sjednocují definice pro lepší srovnatelnost dat na celém světě. Tato databáze přichází v klíčovém okamžiku, kdy státy obnovují vyjednávání o globální smlouvě o plastech, kde spolehlivá data z celého cyklu hrají zásadní roli.
Vedle plastů UNCTAD sleduje i obchod s neplastovými alternativami. Tyto statistiky pomáhají regionálním obchodním analýzám a vyjednáváním tím, že odhalují velikost trhů a celní režimy náhradních materiálů, které mohou snížit množství plastů u zdroje. Podle dat OSN od roku 2016 roste export neplastových náhrad z rozvojových ekonomik průměrně o 5,3 % ročně a v roce 2023 dosáhl 203 miliard dolarů, což signalizuje jejich rostoucí roli na světových trzích.
Databáze plastů i jejich náhrad mají podpořit globální dialog mezi vědci a politiky. Identifikují místa vzniku rizik znečištění plasty a ukazují, jak přechod na jejich alternativy může snížit nebo naopak vytvořit nová rizika pro životní prostředí.
Statistická data již ovlivňují politiku, zejména v Programu pro udržitelnou výrobu a prevenci environmentálního znečištění (Sustainable Manufacturing and Environmental Pollution Programme). Podpořila například národní analýzu životaschopných plastových náhrad v Ghaně a pomáhá formovat regionální diskuse ve východní Africe o regulaci jednorázových plastů, standardech a jejich označování. Tím spojuje obchodní pravidla s environmentální politikou, především v nejméně rozvinutých zemích s omezenými daty a kapacitami.
„Tyto databáze ukazují, jak se plasty i náhradní materiály pohybují v mezinárodním obchodu, a tak pomáhají vládám sladit obchodní politiky s ochranou lidí i planety,“ dodal Chantal Line Carpentier, vedoucí oddělení obchodu, životního prostředí, klimatické změny a udržitelného rozvoje v UNCTAD.
Anna Walterová
