Podle výkladu Nejvyššího správního soudu se české soudy musejí věcně zabývat žalobami, které podávají lidé proti závazným stanoviskům úřadů, vydaným podle některých ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny. NSS tak dal možnost obrany lidem, kteří nesouhlasí s některými rozhodnutími správ...
Podle výkladu Nejvyššího správního soudu se české soudy musejí věcně zabývat žalobami, které podávají lidé proti závazným stanoviskům úřadů, vydaným podle některých ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny. NSS tak dal možnost obrany lidem, kteří nesouhlasí s některými rozhodnutími správ chráněných oblastí či Ministerstva životního prostředí.
Typickým příkladem sporu, na který nový verdikt správního soudu dopadá, jsou některá řízení o udělení souhlasu se stavbou na území chráněné krajinné oblasti (CHKO). Dosud se lidé mohli proti závaznému stanovisku správy CHKO odvolat na Ministerstvo životního prostředí. Pokud poté ještě podali žalobu, většina soudů ji odmítla projednat.
Nyní by se praxe měla změnit. Stanoviska úřadů, jež chrání přírodu a krajinu, totiž podle NSS často mají zásadní dopad. Proto by měla být bezprostředně přezkoumatelná soudem. K podání žaloby je podle NSS oprávněn každý člověk, jenž tvrdí, že úřad zasáhl do jeho práv.
Soudci ovšem nadále trvají na tom, že soudnímu přezkumu nepodléhají stanoviska k posuzování vlivů na životní prostředí, tedy takzvaná EIA. Právě o soudní projednávání EIA v mnoha případech usilují ekologičtí aktivisté, ale nevyhověl jim ani Ústavní soud.
