Věcný záměr zákona o odpadech vzniká jako reakce na současný stav nakládání s odpady. Jeho tvůrci z Ministerstva životního prostředí i odborné veřejnosti deklarují svou snahu o funkčnější legislativu v tomto oboru.
„Česká republika musí své odpadové hospodářství směřovat ke splnění cílů, které jí klade Evropské společenství,” říká PhDr. Ivo Hlaváč, náměstek ministra a ředitel sekce technické ochrany životního prostředí MŽP. „Důvodem nejsou jen naše závazky vůči unii, ale především snaha vybudovat prosperující a stabilní odpadové hospodářství.”
Záměry a cíle připravovaného nového zákona o odpadech prezentoval Ivo Hlaváč na konferenci Odpady a obce v Hradci Králové. Cíle, které nám klade Unie (a které neplníme), jsou dva: snížit množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky a nejméně z 50 % materiálově využívat odpady, jako jsou papír, kov, plast a sklo z domácností a podobných zdrojů.
Za nejpalčivější problém označil Ivo Hlaváč zejména energetické a materiálové využívání odpadů. „Budoucnost odpadového hospodářství nemůžeme redukovat jen na výstavbu spaloven,” upozornil při přednášce. „Je třeba uvažovat i o dalších možnostech, jako je například spoluspalování odpadů v teplárnách.”
Věcný záměr zákona o odpadech
Základním kamenem věcného záměru je strategie rozvoje nakládání s odpady, kterou zpracoval v roce 2008 Svaz měst a obcí spolu s Asociací krajů a dalšími odborníky. Předpokládá, že ze zákona o odpadech bude oddělen samostatný zákon o výrobcích s ukončenou životností. Zároveň je připravována novela zákona o obalech, která však podle Ivo Hlaváče přinese pouze kosmetické změny.
Co se týče nakládání s komunálními odpady, důraz je kladen zejména na zintenzivnění a rozšíření systému třídění odpadů. Obcím je např. navržena povinnost zajistit místa pro oddělené shromažďování znovu využitelných odpadů, a to minimálně papíru, plastů, skla a kovů. Zatímco sběr prvních třech komodit již dobře funguje, u sběru kovů zůstává dosud otazník. Pilotní projekty naznačují, že separovaný sběr kovů do barevných kontejnerů není příliš úspěšný, ani efektivní. V záměru je také navržena povinnost pro obce stanovit systém nakládání s biologicky rozložitelným komunálním odpadem rostlinného původu - není však konkrétně stanoveno, jak má toto nakládání vypadat, takže je obcím ponechána volnost v rozhodování.
Drobné živnostníky v obcích zřejmě čekají velké změny. Záměr navrhuje jejich povinné zapojení do systému obce. „Nevidím důvod, proč by tam neměli být, i když očekávám tuhý odpor,” poznamenal Ivo Hlaváč. Tato změna napraví v současné době nespravedlivý stav, kdy občané se do systémů obcí zapojit musí, zatímco podnikatelé, ačkoli jejich produkce odpadů je často mnohem vyšší, ne. „Pokud nejsou z předchozí evidence dostupná data o produkci odpadu u živnostníků, má ministerstvo k dispozici odbornou metodiku, která udává tzv. standardy produkce dle typů živností,” poznamenal při přednášce Ivo Hlaváč.
Vyřešit by se mohl také problém s černými skládkami, respektive s odpady, u kterých není jejich původce znám. Na jejich odstranění by mohl za určitých podmínek přispívat kraj z poplatku za skládkování odpadů.
Ekonomické nástroje
Vyměřování platby za komunální odpad, které je dnes možné třemi způsoby, by se mohlo v budoucnu zjednodušit pouze na jednu možnost. Návrh předpokládá zpoplatnění komunálních odpadů formou místního poplatku, u kterého by se zvedla, nebo úplně zrušila horní hranice.
Postupné zvyšování poplatku za skládkování odpadů, jež by mělo zajistit konkurenceschopnost spaloven vůči skládkám, je evergreenem všech navrhovaných zákonů o odpadech. Konkrétní sazba poplatku by měla být podle záměru stanovena ministerstvem, a to na základě metodiky výpočtu založené na cenách klíčových způsobů nakládání s odpady - skládkování a energetické využití. Výše poplatku za skládkování bude v pravidelných časových intervalech evaluována. „Postupný odklon od skládkování směrem k materiálovému a energetickému využívání odpadů je nevyhnutelnou a tudíž jedinou cestou k naplnění našich závazků vůči EU na jedné straně a k vytvoření efektivního odpadového hospodářství v ČR na straně druhé. „V zákoně bude jen odkaz na nařízení vlády, protože je to nejvíc flexibilní. Nařízení se bude každé dva roky vyhodnocovat a poplatky upravovat.”
Na čem se ještě pracuje
Věcný záměr obsahuje také nové části, týkající se stavebních a demoličních odpadů nebo odpadů ze zdravotnictví. Pozornost věnoval Ivo Hlaváč také nakládání s bioodpady, respektive využití kompostů. „Vedeme debatu s ministrem zemědělství Ivanem Fuksou o tom, jak podpořit využití kompostů na zemědělské půdě. Jedná se o možné podpoře z programu obnovy venkova nebo o úpravě některých vyhlášek. Uvidíme, co se podaří. Odborníci upozorňují na možná rizika, ve hře je i tradice a jednoduchost používání umělých hnojiv.” Věcný záměr musí být podroben vnitřnímu i vnějšímu připomínkovému řízení. V září letošního roku bude předložen legislativní radě vlády. Pak teprve začnou práce na jeho paragrafovaném znění a hotový návrh musí projít legislativním kolečkem. Předpokládá se, že nový zákon o odpadech nabude účinnosti od prvního ledna roku 2014.
Jarmila Šťastná
„Připomínkujte návrh zákona,” vyzval na konferenci náměstek Ivo Hlaváč. „Jsme otevřeni všem, kdo chtějí spolupracovat.”
