Po energetice dopadá ekologické kladivo také na dopravu. Heslem dne je snížení emisí, polétavého prachu, čistá paliva. Postupně přijímané zákony a opatření se dotknou všech provozovatelů automobilů, a to jak v soukromém, tak v podnikatelském a komunálním sektoru.
Zvýšení podílu ekologicky příznivějších vozidel na čtvrtinu, a to už do roku 2014, není pro státní správu velký problém - konec-konců to nikdo z uživatelů v této sféře neplatí z vlastní kapsy. Ale provoz automobilů, které nesplňují přísná pravidla na ochranu životního prostředí, bude postupně znemožňován všem jejich uživatelům. Vždyť ČR patří ke třem zemím EU, v nichž za posledních osm let nejvíce vzrostlo množství emisí vyprodukovaných v dopravě. Výsledky studie Rakouského dopravního klubu, který vycházel z údajů Evropské komise, potvrdilo i české Ministerstvo životního prostředí. V ČR se od roku 2000 zvedlo množství emisí z dopravy takřka o polovinu, ještě větší nárůst zaznamenaly jen Bulharsko a Lotyšsko. Jedinou zemí EU, které se podařilo za posledních osm let emise v dopravě snížit, a to celkem o 13 procent, je Německo. To ovšem již dříve zavedlo nejen ekologické daně, kterými poskytlo konkurenční výhodu pro využití biopaliv, ale také různá zvýhodnění nákupu úspornějších a k přírodě šetrnějších vozů. Trend stárnutí vozového parku v ČR v kontrastu s trendy ekologizace dopravy tedy nepotrvá na věky.
ČISTŠÍ AŽ NEJČISTŠÍ
Cesta k ekologické čistotě začíná u konstrukce automobilů a hlavně jejich motorů, přes zlepšování ekologických parametrů klasických pohonných hmot a končí úplnou náhradou fosilních paliv biosložkami. Všechny tyto cesty už byly nastoupeny.
Daňové úlevy motivují k pořizování si ekologicky příznivějších vozidel, další, stejně důležitou cestou jsou tzv. čistá paliva. I tady se vede ekologický útok několika směry.
Podle novely zákona o silniční dani jsou od počátku roku 2009 osvobozena od silniční daně ekologicky šetrná vozidla. Osvobození se vztahuje u vozidel s pohonem CNG (stlačený zemní plyn) na užitková a nákladní vozidla do 12 tun a všechna vozidla pro dopravu osob.
Vláda schválila novelu zákona o spotřební dani, která by mohla vejít v platnost od druhého pololetí. Osvobozuje od daňové povinnosti čistá biopaliva, u paliv s vysokým obsahem biosložky je pak od daně osvobozen podíl bio-složky. Tato biopaliva jsou vyrobena na bázi metylesterů mastných kyselin nebo bioetanolu, dále se jedná o čisté rostlinné oleje a bioplyn.
V současnosti již platí, že směs motorové nafty s metylesterem mastných kyselin (FAME, například metylester řepkového oleje), kde FAME představují 31 % objemových všech látek obsažených ve směsi (tzv. směsná motorová nafta - SMN 30), má sníženou sazbu spotřební daně (6866 Kč/1000 l). U pohonné hmoty E 85 bude nově možnost uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z podílu bioetanolu. Pohonná hmota E 95 je v novele zákona od spotřební daně v rámci pilotních projektů technologického vývoje ekologicky příznivější palivové směsi osvobozena úplně.
Od letoška je povinné průměrně přimíchávat nejméně 4,5 procenta biosložek do motorové nafty a 3,5 procenta do automobilového benzinu (loni to byla 2 %). Nové povinnosti mají i výrobci klasických pohonných hmot. Obsah síry v motorových palivech nesmí překročit 10 ppm v celém objemu produkce, což vychází z požadavků normy EURO 5. Dosud bylo povoleno 50 ppm (mg/kg).
NIC NENÍ DOKONALÉ
Některá opatření jsou do jisté míry kontroverzní a mohou vést až k přehodnocení některých naplánovaných kroků v zavádění čistých paliv. Například výroba biopaliv je energeticky náročnější než výroba paliv klasických (je nutné použít vyšších teplot), produkuje proto vyšší emise CO2. Náhrada benzinu a motorové nafty zemním plynem se široce propaguje, ale ani plynárenské firmy nepočítají s tím, že by to výrazněji zlepšilo odbyt zemního plynu.
Vyšší podíl biosložek v motorové naftě a benzinu zase naráží na omezení daná vlastnostmi vyráběných motorů. Pro jejich plné využití se musí změnit i automobily jako takové. Petrolejáři, kteří do programu Čistá paliva investovali za několik posledních let téměř dvě miliardy korun, by takových konfliktů vyjmenovali celou řadu.
Poslední slovo bude mít i letos Evropská komise. Vyhlásí například kritéria udržitelnosti, která ale omezí získávání surovin pro výrobu biopaliv v dopravě a biomasu v energetickém užití. Mezi tato kritéria patří i zásada, že biopaliva by neměla být vyráběna ze surovin získaných z území s vysokým stupněm biodiverzity, jako je původní les a lesní půdy, louky s vysokou biodiverzitou, chráněná území apod. Omezení se týkají také území s velkou zásobou uhlíku, jako jsou mokřiny, lesy větší než 1 ha se stromy vyššími 5 metrů a pokryvem větším než 30 % a rašelinišť. Další restrikce jsou spojeny s nepřímou změnou krajiny, ochranou půdy, vody a vzduchu.
K problémům, které již dnes se zaváděním biopaliv souvisejí, se tedy přidají i některé další. Očekávalo se, že s rozvojem přimíchávání biosložek do biopaliv, tedy s jejich uplatněním ve velkých objemech, se bude cena bio-složek s cenou fosilních paliv spíše sbližovat - zejména s ohledem na růst cen ropy. V současnosti jsou ceny ropy nízké, ale biosložky tento trend nesledují. "Cena biosložek nikdy nebyla nižší, než cena surové ropy - a to ani tehdy, když ropa stála přes 140 dolarů za barel," řekl Ivan Otis, šéf rafinérie Paramo při prezentaci zavádění čistých paliv v roce 2009 v rámci skupiny Unipetrol.
V roce 2010 chce mít EU podíl biopaliv na spotřebě pohonných hmot 5,75 procenta podle energetického obsahu. Již nyní je zřejmé, že pouze přimícháváním biosložky do fosilních paliv nelze cíle dosáhnout. Právě podpora vysokoprocentních a čistých biopaliv má pomoci k naplnění tohoto cíle. V České republice pokládá Ministerstvo životního prostředí za perspektivní především biopaliva II. generace, která využívají energii z rostlinné celulózy, a je tedy možné je vyrábět například z odpadu z výroby potravin. Taková však v nabídce na trhu prakticky zcela chybí.
Milena Geussová
spolupracovnice redakce
