Nestabilní odkaliště v Kyrgyzstánu ohrožuje lidnaté údolí Střední Asie

Nestabilní odkaliště vzniklá v Kyrgyzstánu po těžbě uranové rudy v dobách Sovětského svazu hrozí zamořit nejlidnatější oblast ve Střední Asii. S odvoláním na vědecké studie o tom informovala agentura Reuters, podle níž regionu hrozí jaderná katastrofa srovnatelná s černobylskou havárií.

Riziko kontaminace vod

Kalová laguna u města Majluu-Suu, která zadržuje přibližně 700 000 metrů krychlových radioaktivní hlušiny z uranových dolů, se po sesuvu půdy v roce 2017 stala nestabilní. V důsledku dalšího sesuvu nebo zemětřesení by mohl její obsah proniknout do říčního systému, který se využívá pro zavlažování zemědělských oblastí v Kyrgyzstánu, Uzbekistánu a Tádžikistánu.

Protržení odkaliště by patrně region učinilo neobyvatelným a vyhnalo z domovů miliony lidí v těchto třech zemích, uvádějí podle Reuters studie v rámci projektu Evropské komise a Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD). Vyplývá z nich, že typ odpadu uložený v odkališti nelze bezpečně ponechat na současném místě a je nutné jej přemístit dál od břehů řeky Majluu-Suu.

Ferganské údolí, kam by se kontaminovaná voda dostala, je nejhustěji osídlenou oblastí ve Střední Asii. Žije v něm 16 milionů obyvatel, z nichž mnozí jsou odkázáni na pěstování bavlny, rýže, obilí, ovoce a zeleniny.

"Pokud řeka kvůli sesuvu půdy pronikne hrázemi, hlušina ze dvou důlních skládek se dostane do vody," uvedla Gulšair Abdullajevová, vedoucí radiologické laboratoře ve městě Majluu-Suu. "Ekologická katastrofa by byla téměř srovnatelná s Černobylem," dodala.

Tekutý odpad

Studie ukázaly, že odpad na těchto skládkách je tekutý, což je nebezpečné. V případě silného zemětřesení by se mohl dostat do řeky, říká Sebastian Hess, inženýr německé firmy G.E.O.S., kterou si najala kyrgyzská vláda. "To by byla strašná katastrofa," dodal s tím, že voda, které hrozí zamoření, se používá k zavlažování polí.

Sesuv půdy v roce 2017 měl za následek zvednutí hladiny řeky, čímž se voda přiblížila ke hrázi odkaliště a narušila její základy.

Vláda v Biškeku a společnost G.E.O.S. odhadují, že na přemístění odpadu ze dvou nezabezpečených skládek na jedno vzdálenější od řeky bude potřeba 22 až 25 milionů eur (556 až 632 milionů Kč).

V okolí města Majluu-Suu se nacházejí jedny z největších skládek uranové rudy na světě. Doly tam byly v provozu od 40. do 60. let 20. století. Továrna ve městě zpracovávala uranovou rudu i z dalších dolů v oblasti.*

-čtk-