Neoprávněné nakládání PODTITULEK: Sdělení rozkladové komise Sekretariát rozkladové komise pravidelně sděluje rozhodnutí ministra životního prostředí ve věci správních rozhodnutí. Přetiskujeme rozhodnutí č. 12/2000, které vysvětluje často se vyskytující problém. Rozhodnutí se týká neoprávněného...
Neoprávněné nakládání
PODTITULEK: Sdělení rozkladové komise
Sekretariát rozkladové komise pravidelně sděluje rozhodnutí ministra životního prostředí ve věci správních rozhodnutí. Přetiskujeme rozhodnutí č. 12/2000, které vysvětluje často se vyskytující problém.
Rozhodnutí se týká neoprávněného nakládání s nebezpečnými odpady k § 39 odst. 3 písm. b) zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů
Povinnost souhlasu
Právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání je povinna opatřit si souhlas příslušného okresního úřadu i v případě, že nakládá s nebezpečnými odpady jako subdodavatel pro jinou společnost a na základě instrukcí jejích pracovníků. Nic na tom nemění skutečnost, že tato jiná společnost souhlas okresního úřadu k nakládání s nebezpečnými odpady má. (Rozhodnutí ministra životního prostředí ze dne 15. 6. 2000, tj. M/100386/00, SRK/342/R-997/00)
Rozhodnutím Ministerstva životního prostředí ze dne 25. 2. 2000 změnilo v mimoodvolacím řízení rozhodnutí okresního úřadu, kterým byla panu B. podle ustanovení § 39 odst. 3 písm. b) zákona o odpadech uložena pokuta za porušení povinnosti zakotvené v ustanovení § 5 odst. 5 téhož zákona, tedy za nakládání s nebezpečným odpadem bez souhlasu příslušného orgánu státní správy.
Změna rozhodnutí však spočívala pouze ve specifikaci předmětného nebezpečného odpadu. Ministerstvo totiž na základě dalšího šetření dospělo k závěru, že pan B. skutečně nakládal s nebezpečnými odpady bez příslušného souhlasu. Z vyjádření pana B., resp. jeho zástupce je zřejmé, že demoliční práce (odstranění stavby a odtěžení materiálu) provedl pan B., byť na základě pokynů zaměstnance společnosti s r. o., v rámci své vlastní podnikatelské činnosti.
Domnívá se, že pan B. by nebyl původcem odpadu pouze v případě, kdyby práce prováděl jako zaměstnanec zmíněné společnosti. Pokud jde o otázku, zda pan B. jako původce odpadu s tímto odpadem nakládal, uvádí, že z výše uvedeného vyjádření vyplývá, že pan B. minimálně vzniklé odpady třídil podle jejich nebezpečnosti. Ve smyslu ustanovení § 2 odst. 4 zákona o odpadech je nakládáním kromě jiného též třídění i shromažďování odpadů.
V souladu s ustanovením § 68 správního řádu podal pan B., zastoupený panem K., proti tomuto rozhodnutí včas rozklad. Namítá, že právnickou osobou odpovědnou za nakládání s odpady vzniklými z demolice byla ve smyslu ustanovení § 5 odst. 3 zákona o odpadech společnost s r. o., jako oprávněná osoba vlastnící veškerá oprávnění k podnikání s odpady, a to i s odpady nebezpečnými.
Dále upozorňuje na skutečnost, že prvoinstanční orgán při své kontrole neprokázal, s jakými nebezpečnými odpady pan B. nakládal. Příslušné doplnění rozhodnutí provedl v tomto směru až orgán rozhodující v mimoodvolacím řízení, a to bez konkrétního zjištění. Domnívá se tedy, že orgány státní správy rozhodovaly o příčině uložení pokuty bez toho, že by náležitě prokázaly údajné nakládání s nebezpečnými odpady bez příslušného souhlasu.
Ministr životního prostředí podle ustanovení § 59 odst. 2 správního řádu ve spojení s ustanovením § 68 odst. 2 rozklad zamítl a rozhodnutí ministerstva ze dne 25. 2. 2000 potvrdil.
Odůvodnění
Pokutu podle ustanovení § 39 odst. 3 písm. b) zákona o odpadech uloží příslušný okresní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí právnické osobě nebo fyzické osobě oprávněné k podnikání, která nakládá s nebezpečným odpadem bez souhlasu příslušného okresního úřadu nebo v rozporu s ním.
Podle ustanovení § 5 odst. 5 zákona o odpadech může původce odpadu nakládat s nebezpečnými odpady jen se souhlasem příslušného okresního úřadu. Ve smyslu ustanovení § 2 odst. 12 téhož zákona je původcem odpadu právnická osoba, pokud při její činnosti vzniká odpad, nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, při jejíž podnikatelské činnosti vzniká odpad.
Předmětem podnikání pana B. je provádění staveb včetně jejich změn, udržovacích prací na nich a jejich odstraňování. Pan B. jako fyzická osoba oprávněná k podnikání uzavřel se společností s r. o. smlouvu o dílo, v níž se zavázal provést odstranění předmětné stavby s tím, že veškeré práce spojené s nakládáním s odpady bude realizovat pouze na základě instrukcí pracovníků společností s r. o.
Demolici objektu a s tím spojené nakládání s odpady uskutečňoval jako samostatný právní subjekt. Nakládal-li s nebezpečnými odpady, byl povinen opatřit si souhlas příslušného okresního úřadu, a to přesto, že činnost vykonával jako subdodavatel pro společnost s r. o. Tato společnost v daném případě také nakládala s odpady, avšak jí byl souhlas udělen.
Pokud jde o námitky ke klasifikaci vzniklého odpadu jako nebezpečného, ze spisového materiálu vyplývá, že odpad, který při demolici vznikl, je odpad katalogové číslo 17 07 01 - směsný stavební/demoliční odpad. Podle vyhlášky č. 337/1997 Sb., kterou se vydává Katalog odpadů a stanoví další seznamy odpadů (Katalog odpadů) ve znění pozdějších předpisů, je předmětný odpad zařazen jako nebezpečný. Ve smyslu ustanovení § 4 odst. 2 zákona o odpadech s odpady, které jsou takto označeny, je původce nebo oprávněná osoba povinna nakládat jako s odpady nebezpečnými.
To podle odst. 3 téhož paragrafu neplatí pouze v případě, že původce nebo oprávněná osoba prokáže, že odpad nebezpečné vlastnosti nemá. Tuto skutečnost nepřísluší prokazovat správnímu orgánu.
V daném případě žádný z účastníků řízení neprokázal, že demoliční odpad nemá nebezpečné vlastnosti, proto je třeba zařazení odpadu do kategorie nebezpečný odpad tak, jak je uvedeno v Katalogu odpadů, respektovat.
Jiří Šembera,
Ředitel Sekretariátu Rozkladové komise
Ministerstva životního prostředí
FOTO ARCHÍV
(podle Materiálů Mžp)