Menu
e-shop
Zpráva analyzuje využití finančních prostředků EU na nakládání s odpady v devíti zemích střední a východní Evropy: Bulharsku, Chorvatsku, Rumunsku, Maďarsku, České republice, Slovensku, Estonsku, Lotyšsku a Polsku. Zjistila, že většina z těchto zemí výrazně zaostává za optimálními postupy nakládání s odpady, zejména v oblasti třídění a recyklace biologického odpadu, a to především kvůli nedostatku cíleného financování řešení nakládání s odpady na vyšší úrovni, jako je prevence, snižování a recyklace odpadů.
„Pokroková města v Evropě ukazují, že efektivní nakládání s bioodpadem je možné a že projekty financované z fondů EU mohou hrát důležitou roli. Bohužel ministerstva odpovědná za financování v členských zemích EU by mohla být v distribuci prostředků a pomoci obcím dosáhnout cílů v omezení skládkování bioodpadu mnohem účinnější,“ uvedl Marko Košak, koordinátor programu Zero Waste Cities v organizaci Zelena Akcija.
Ačkoliv v investičním období 2014–2020 došlo ke zlepšení v recyklaci a poklesu skládkování, snižování emisí metanu ze skládek se daří pomalu a představuje stále výzvu kvůli neefektivnímu oddělování bioodpadu z komunálního odpadu. V roce 2020 tvořil odpadový sektor 27 % emisí metanu EU, kde skládky představují hlavní zdroj. Dekarbonizace tohoto sektoru si proto vyžádá cílenější investice do zpracování bioodpadu, technologií zachycování metanu a rozvoje cirkulární ekonomiky, včetně podpory místních samospráv při zlepšování sběru bioodpadu, recyklace a financování v oblasti komunikace a lidských zdrojů.
„Metan ze skládek je jednou z největších hrozeb pro klima, přesto financování EU na oblast odpadového hospodářství stále neodpovídá potřebám. Jelikož skládky tvoří 27 % emisí metanu v Evropě, je nutné rychle investovat do zlepšení sběru bioodpadu, kompostování a zpracovatelských technologií jako je biologické zpracování, aby se zabránilo vzniku metanu již u zdroje. Bez rozhodných kroků riskujeme, že propásneme klimatické cíle a odpad bude urychlovat klimatickou krizi,“ Janek Vahk, manažer politiky nulového znečištění v organizaci Zero Waste Europe.
Rozpočet na období 2021–2027 pro nakládání s odpady a oběhové hospodářství je o 39 % vyšší než v období 2014–2020 a je progresivnější a upřednostňuje prevenci, minimalizaci, třídění, opětovné použití a recyklaci. Pozoruhodné je, že 60 % celkové alokace je věnováno na nakládání s domovním a průmyslovým odpadem, především v oblasti recyklace. Tento posun směrem k udržitelnějším postupům účinněji využívajícím zdroje je posílen novými pravidly financování politiky soudržnosti a zásadou "významně nepoškozovat" v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, které omezují financování projektů spalování a skládkování a směrují investice k řešením nakládání s odpady vyšší úrovně.
„I když se zdá povzbudivé, že plánované rozpočty na odpadové hospodářství a cirkulární ekonomiku v devíti zemích střední a východní Evropy pro aktuální období vzrostly o 39 %, skutečné výsledky budou záviset na tom, jak efektivně a včas tyto finance země využijí. Příklady z období 2014–2020, jako nová infrastruktura pro nakládání s biologicky rozložitelným odpadem v bulharském Blagoevgradu nebo správa bioodpadu na ostrově Krk v Chorvatsku, ukazují, že aktivní obce a regiony mohou najít cestu k udržitelnému nakládání s odpadem, pokud se zaměří na omezení skládkování a správné zpracování bioodpadu,“ dodal Saša Jovanović, vedoucí kampaně Cities for People v organizaci Bankwatch.*
-wal-
