Cílem ČR je do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů alespoň o 55 % ve srovnání s rokem 1990. Dosáhnout toho má země díky rozvoji obnovitelných zdrojů energie, úsporám energie a útlumu fosilní energetiky, včetně úplného ukončení těžby a spalování uhlí pro výrobu elektřiny a tepla do roku 2033, uvedl úřad.
Ministerstvo nově do POK zahrnuje cíl dosažení klimatické neutrality České republiky do roku 2050. Hlavním nástrojem bude podle něj rozvoj obnovitelných zdrojů energie a zvyšování energetické účinnosti. Tedy navýšit jejich podíl na konečné spotřebě energie na nejméně 30 procent a snížit konečnou spotřebu energie přibližně o 20 %.
"Zelená modernizace si vyžádá zásadní investice. Do roku 2030 odhadujeme náklady dekarbonizace a adaptačních opatření na úrovni 1000 až 1500 miliard korun nad úroveň běžného investičního cyklu do obnovy průmyslu, energetiky nebo budov," řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
"Vyšší náklady představují zejména investice do renovační vlny v budovách, která domácnostem sníží náklady na energie, modernizaci dopravy a dopravní infrastruktury i náklady modernizace energetické infrastruktury. Právě s těmito náklady nám navíc pomůžou peníze z evropských zdrojů, především z emisních povolenek a dalších nástrojů, jako je Národní plán obnovy nebo budoucí Sociální klimatický fond," dodal.
Pro velkou energetiku, průmysl a letectví ministerstvo odhaduje na základě modelového scénáře snížení emisí do roku 2030 o 68 %. Pro snižování v sektoru budov, pozemní dopravy, zemědělství, odpadů a části průmyslu a energetiky, tedy odvětví mimo evropské emisní povolenky, odhaduje do roku 2030 snížení emisí o 32 %. Zvláštní cíle se týkají oblasti využívání půdy a lesnictví.
Politika ochrany klimatu definuje hlavní cíle a opatření na národní úrovni, aby Česko splnilo povinnost snižování emisí skleníkových plynů, která vyplývá z mezinárodních dohod.
Podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v ČR by letos měl poprvé překonat hranici 20 %, uvedla minulý týden Komora obnovitelných zdrojů energie. Dosud byl podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě kolem 18 %.
Výroba elektřiny v České republice loni podle dat analytické společnost EGÚ Brno klesla meziročně o deset procent, celkově tuzemské elektrárny vyrobily 72 terawatthodin elektřiny. Je to nejnižší výroba od roku 2002. Důvodem je hlavně nižší ekonomická aktivita v průmyslu. Největší podíl elektřiny byl vyroben z jádra a uhlí, a to dohromady téměř 80 procent (56 TWh). Po dlouhé době v Česku podle analýzy vzrostla výroba z fotovoltaiky, konkrétně o 17 procent na 2,8 TWh.*
-čtk-
