Menu
e-shop
Zde je zkušenost tří měst, která se pokusila zjednat nápravu a zvýhodnit své obyvatele prostřednictvím místní odpadové vyhlášky.
Například město Doksy na Českolipsku zrušilo zvýhodnění pro trvale hlášené obyvatele v odpadové vyhlášce – novou sazbu poplatku za odpad schválilo zastupitelstvo v závěru roku 2019, když ji před tím poslalo ministerstvu ke konzultaci. Žádné námitky nedostalo, a tak ji zastupitelé schválili. Poplatek město vyměřilo na 1000 korun, přičemž obyvatelé s trvalým bydlištěm dostali úlevu 480 korun. Úlevu Ministerstvo vnitra v květnu pozastavilo jako diskriminační, místní by tak měli platit za svoz a likvidaci odpadu místo 520 korun tisícikorunu stejně jako majitelé rekreačních objektů. Podle vedení radnice je to nespravedlivé, kvůli novele zákona o odpadech už ale radnice připravuje vyhlášku novou. Doksy jsou oblíbenou turistickou oblastí u Máchova jezera. Podle statistických údajů je ve městě oficiálně zhruba 5600 lůžek v hotelech, penzionech a chatách a dalších 780 míst pro stany a karavany, řada lidí ale pronajímá i své soukromé chaty a chalupy. Počet obyvatel ve městě se tak v letní sezóně zvyšuje na více než dvojnásobek, a s tím roste i objem odpadu. Za rekreační objekty ale platí majitelé jen 1000 korun bez ohledu na to, kolik lidí se v nich za sezónu vystřídá. Na likvidaci odpadu tak podle starostky Evy Burešové město doplácí.
Od loňského jara mohou lidé v Doksech třídit odpad přímo u svých domů, vedle tradičních popelnic dostali i nádoby na plasty, papír a bioodpad. Díky tomu se za loňský rok podařilo vytřídit více než polovinu odpadu. I když v době koronavirové pandemie i v Doksech množství odpadu z domácností vzrostlo zhruba o osm procent, toho směsného, za jehož likvidaci musí město platit, zbylo díky lepšímu třídění o pětinu méně než v roce 2019. I díky tomu Doksy v soutěži O křišťálovou popelnici 2020 skončily mezi městy s více než 5000 obyvateli na druhém místě za vítěznou Chocní.
Podobně postupovali také například v krkonošském středisku Harrachov na Jablonecku, kde byl poplatek nastaven na 900 korun a trvale bydlící měli slevu 400 korun. I tam už museli vyhlášku změnit, poplatek sjednotili na 650 korun. Jak nám ale do telefonu sdělila pracovnice městského úřadu, město rovněž doplácí na to, že v místě je řada rekreačních objektů či domů, v nichž je hlášen pouze jeden obyvatel, ale ve skutečnosti jich tam přebývá mnohem více. A tomu odpovídá i množství odpadu. Stejný problém řešilo i město Jilemnice, které také mělo vyhláškou stanoven poplatek za shromažďování odpadu SKO ve výši 1000 Kč s tím, že osoby přihlášené v obci k trvalému pobytu měly z toho poplatku slevu 44 procent. „Tato vyhláška byla ministerstvem označena za diskriminační a neuspěla ani dodatečná argumentace. Pro vlastní klid jsme nakonec vyhlášku dodatkem změnili,“ uvedl starosta JilemniceDavid Hlaváč. „My jsme si s ministerstvem asi rok nebo rok a půl dopisovali, ale ministerstvo nepřijalo všechny naše důvody, proč jsme dali místním úlevu, nepovažovali je za správné. Úlevový článek nám pozastavili a dali by to k soudu," řekla Eva Burešová. Radnice proto v září sporný článek vyhlášky zrušila, stejně musí podle Burešové vzhledem ke změně legislativy připravit novou vyhlášku. Všechna tři města ale nakonec vyhlášku raději zrušila.
„V oblasti místních poplatků mohou obce stanovovat úlevy či osvobození od poplatku, nicméně pro takovýto postup musí mít obec objektivní a racionální zdůvodnění a nesmí tím porušit zákaz diskriminace. Města Doksy, Harrachov a Jilemnice měla zaveden místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů; tento poplatek je ze své povahy paušálního charakteru, tj. nezohledňuje reálnou produkci odpadu. Dotčená města stanovila různou výši poplatku pro „místní“ a pro „rekreanty“, což nelze podle názoru Ministerstva vnitra akceptovat. Obě kategorie těchto poplatníků jsou z pohledu zákona rovnocenné, a z toho důvodu nelze bez dalšího stanovovat různou sazbu poplatku pro tyto kategorie (a to ani formou úlev od poplatku). V opačném případě se jedná o narušení základní konstrukce poplatku a porušení zákazu diskriminace,“ uvedla Hana Malá z tiskového odboru MV ČR.
A dodala, že pokud ministerstvo shledá rozpor obecně závazné vyhlášky se zákonem, vyzve příslušnou obec k nápravě. Pokud obec odmítne zjednat nápravu, Ministerstvo vnitra pozastaví účinnost příslušné obecně závazné vyhlášky (případně její části) a má následně povinnost podat návrh na zrušení této vyhlášky (či její části) k Ústavnímu soudu. „V případě měst Harrachov a Jilemnice Ministerstvo vnitra vyzvalo k nápravě jejich příslušných vyhlášek a tato města nápravu zjednala dobrovolně. V případě města Doksy Ministerstvo vnitra přistoupilo k pozastavení účinnosti příslušné části obecně závazné vyhlášky,“ dodala.
Nakonec všechna dotčená města přistoupila k dobrovolnému zjednání nápravy. Pokud by města nesouhlasila s názorem Ministerstva vnitra o zákonnosti příslušných obecně závazných vyhlášek, rozhodl by o jejich případném zrušení až Ústavní soud.*
-red-
Článek z časopisu Moderní obec, č.12/2021
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Obyvatelé a města nedoplácí na rekreantly, ale na vlastní vedení, které namísto implementace nástrojů systémové prevence vzniku odpadu a plýtvání, nadále realizují kroky vytýčené odpadovým průmyslem a odpadovými firmami, kterým platí stále vyšší výpalné.