Legislativa je připravena a chystá se do vnějšího připomínkového řízení. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) mluví o zavedení zálohového systému jako o hotové věci. Podle jeho slov není třeba diskutovat, zda zavést zálohy, jen je třeba nastavit, jak se to udělá.
V praxi se otázka zavedení záloh již tak jasná nezdá. Jde totiž o problém komplexní, zasahující několik oblastí, z nichž každá má jiné cíle: výrobu (nápojáři, výrobci), obchod (retail, obchodníci od supermarketů po venkovské obchody), odpadové hospodářství (svozové firmy, recyklátoři). Největším segmentem je pak komunální sféra, tedy města a obce, jež jsou ze zákona majiteli, respektive původci odpadu a mají povinnost s ním nakládat adekvátním způsobem a plnit cíle nastavené legislativou.
Případné zavedení povinného zálohového systému bude mít podle všeho zásadní vliv na odpadové hospodářství měst a obcí, jeho financování a logistiku. Ony budou tím subjektem, na který nejvíce dopadnou změny v současném sběrném systému a budou muset řešit změny ve financích. Přesto jejich hlas není ve veřejných diskusích příliš slyšet. Nebo lépe řečeno není vyslyšen.
Položili jsme tedy dvacítce měst a obcí otázku, jaký bude mít podle jejich názoru zavedení povinných záloh vliv na jejich odpadové hospodářství. Na anketu odpověděla třetina z nich. Překvapilo nás, že všechny reakce, které se nám vrátily, byly vůči zálohám vyhroceně negativní. Jedinou výjimkou byl Magistrát Českých Budějovic, který po konzultacích s odbornými pracovníky zatím očekává finální verzi plánovaných změn, aby pak přijal příslušná opatření.
Odpovědi akcentují několik společných bodů: současný systém velmi dobře funguje a zavedením záloh dojde k jeho destrukci, cílů evropské legislativy jsme schopni dosáhnout i bez záloh, potřebujeme investovat do omezení skládkování směsného KO, nikoli do jednoho velmi malého segmentu odpadového toku.
„O zavedení sytému zálohování v tuto chvíli moc informací nemáme, proto máme řadu obav. Jde zejména o ekonomickou stránku nakládání se separovaným odpadem. Jihlava má velmi dobře nastavený systém separace, takže nám odměny od EKO-KOMu za separované odpady pokrývají veškeré náklady spojené s tímto druhem odpadu. Prostřednictvím své obchodní společnosti město spoluvlastní i třídicí linku odpadů a PET lahve jsou díky tomu jednou z mála komodit, které jsou ekonomicky pozitivní,“ řekl Radovan Daněk z Magistrátu města Jihlavy. „Pokud by tato komodita spolu s hliníkovými plechovkami ze systému vypadla, byl by systém tak, jak ho máme nastavený, ekonomicky neudržitelný. Jeho revize směrem k zmenšení počtu nádob a zvýšení docházkové vzdálenosti by však byla velmi problematická, protože by systém třídění přestal být pro lidi pohodlný, a tím by asi byl i méně využívaný, takže by víc využitelných složek končilo ve směsném komunálním odpadu. Přitom zachování stávajícího pro lidi pohodlného a vstřícného systému třídění je podmínkou pro dosažení cílů v třídění. Jako problematickou lze vnímat i ekologickou a uhlíkovou stopu tohoto odpadu, protože zatímco nyní lidé sešlápnuté PET lahve odloží do žlutých kontejnerů, které mají v docházkové vzdálenosti zhruba do 100 metrů, v případě vracení zálohovaných lahví budou tyto muset být odevzdávány na místech k tomu určených, tedy dále a současně nesešlápnuté. Lze tedy předpokládat, že většina lidí bude vozit tento typ odpadu (vzduch v PET lahvi) autem do místa výkupu,“ dodal.
Podobné obavy sdílí Jana Musálková Jeckelová z Magistrátu města Frýdek-Místek. „Neustále rozšiřujeme sběrnou síť tak, aby byla dostupná pro všechny občany, zároveň jsou nastaveny potřebné intervaly svozu nádob. Městu se podařilo získat dotaci na pořízení 4500 kusů nádob na plasty, které aktuálně rozmisťujeme k rodinným domům (systém door-to-door). Těmito kroky budeme schopni dosáhnout maximálního třídění všech plastů. Zavedením zálohového systému na PET lahve se znehodnotí naše úsilí a vložené finanční prostředky do stávajícího systému, zároveň dojde k výraznému zhoršení podmínek pro sběr pro občany, kteří budou muset ’nesešlápnuté’ PET láhve odnášet do obchodů či na čerpací stanice. Z dotřiďovací linky zmizí cenná surovina, která se dá dobře vytřídit a prodat, což bude mít za následek nárůst nákladů na třídění ostatních plastů. Snížením množství vytříděného plastu se sníží finanční odměna od EKO-KOMu,“ uvedla.
Výpadek finančních odměn od obalové společnosti by podle měst a obcí byl poměrně zásadní. „Pokud by se zavedlo zálohování PET láhví v našem městě, přišli bychom o odměnu od autorizované obalové společnosti EKO-KOM ročně ve výši až 300 000 Kč (pouze orientační odhad), protože PET lahve tvoří 40–50 % celkové produkce plastů na území města,“ odhaduje místostarosta města Brumov-Bylnice David Ptáček a přidává vlastní zkušenost z návštěvy sběrného dvora na Slovensku, kde funguje zálohový systém od loňského roku: „Bylo nám sděleno, že došlo k úbytku zhruba 30–40 % plastů umísťovaných do pytlů ve sběrném dvoře a kontejnerech na sídlištích. Na druhou stranu došlo k úspoře nákladů na odpadové hospodářství z důvodu snížení frekvence výsypu plastových odpadů.“
V podobném duchu se odvíjí i odpovědi Romany Macové z Magistrátu v Ústí nad Labem. „Zavedení zálohového systému na PET lahve a plechovky bude mít vliv na odpadové hospodářství v našem městě, lze očekávat snížení množství těchto komodit v rozmístěných nádobách, což povede ke snížení odměn, které město získává od autorizované obalové společnosti na základě vytříděného množství, navíc nelze ani nijak smysluplně snížit provozní náklady, které jsou spojeny s touto službou, protože nádoby na plast a kovy neobsahují jenom PET lahve a plechovky, a nelze tak snížit počet rozmístěných nádob,“ sdělila redakci.
Starosta obce Klimkovice poblíž Ostravy Jaroslav Varga pak problém se zavedením zálohového systému vidí takto: „Dopad je jasný, ze sytému platby EKO-KOM vypadne platba za plast a výše náhrady dnes není zřejmá. Jinými slovy, odpady se občanům zdraží, a to odhadem o sto korun na občana. Lidé mají možnost třídit, a to přímo u domu, jejich činnost se v našem městě zvedla na požadovanou legislativní normu. Odměnou jim bude nosit PET lahve do automatu. Je to nesmysl, který zaplatí koncový zákazník.“
Nutno připomenout, že podle Ministerstva životního prostředí získají obce po zavedení záloh navíc 39 korun na obyvatele a rok. Profesní sdružení tento údaj rozporovaly a vyčíslily reálné dopady na minus 58 korun na obyvatele a rok. Tyto údaje jen ilustrují, jak vyhrocená je odborná debata o zálohách.
V Poslanecké sněmovně nedávno proběhla diskuse, kterou zorganizovaly Svaz měst a obcí ČR a Sdružení místních samospráv ČR a zaštítil ji výbor pro životní prostředí a podvýbor pro environmentální legislativu EU. I tam zástupci měst a obcí vyjádřili většinou negativní postoje.
„Doufám, že o zavedení zálohového systému bude rozhodnuto na základě faktů, znalostí a vyhodnocení dopadů, a ne podle toho, pro koho je to výhodné,“ uvedl senátor Petr Vícha, starosta města Bohumín, a připomenul, že máme podle evropské legislativy povinnost dosáhnout v roce 2029 devadesátiprocentního sběru PET lahví. Nyní však již dosahujeme 82 %. „Jsou jiné alternativy, jak se na požadovanou hodnotu dostat, například rozšířením sítě dotřiďovacích linek nebo rozvojem door-to-door systémů. Máme na to ještě nějakých 5 až 6 let. A když toho nedocílíme, pak je na místě zavést zálohový systém,“ řekl Vícha.
| Evropská komise na jaře tohoto roku hodnotila plnění cílů v recyklaci komunálního a veškerého obalového odpadu do roku 2025 a cíl pro skládkování do roku 2035. Mezi pouhými devíti státy, které jsou podle zprávy na dobré cestě, aby cíle splnily, je i Česká republika. Francie, která má podobnou sdílenou strukturu jako Česko, nedávno odstoupila od záměru zavést zálohy v důsledku odporu měst a obcí, jež se obávaly ohrožení stávajícího systému. |
Předsedkyně Svazku obcí Přeloučska Irena Burešová konstatovala, že se návrhem podrobně zabývali, ale ani jedna z padesáti pěti obcí svazku neshledala na návrhu nic pozitivního. „Návrh považuji za degradaci práce starostů. Desetiletí vychováváme a přesvědčujeme veřejnost. Stálo to mnoho úsilí, mnoho finančních prostředků, ale myslím, že můžeme být pyšní na to, čeho jsme dosud dosáhli. Se zálohami přijdeme o značnou část odměn, které nám nyní vyplácí EKO-KOM. Předpokládáme, že nám zdraží svozy, protože v účtovaných cenách jsou již zahrnuty příjmy z prodeje PET. Máme obavy z tohoto, že klesne výběr plastových odpadů všeobecně, a to zejména na sídlištích, kde se obecně netřídí dobře a hodně to závisí na docházkové vzdálenosti. Když ponesou PET do obchodu, už asi neponesou ostatní plast do kontejneru,“ řekla Burešová. Rozporuje také argument ministerstva, že zálohy mají zabránit vyhazování PET do přírody a na černé skládky. „V černých skládkách jsou pneumatiky a suť, ale PET lahví je tam velmi málo. A ten, kdo je schopen PET odhodit někam do příkopu, toho nezastaví čtyři koruny zálohy,“ dodává.
S tím souhlasí i Blanka Řezáčová, starostka obce Tatce a zástupkyně svazků obcí Pečecký region a NY-KO, zahrnující 55 obcí: „Považuji za velkou aroganci ministra říct, že nejsme bez záloh schopni dosáhnout splnění cílů evropské legislativy. Ve skutečnosti jsme od splnění kousíček. Budujeme náš systém patnáct let, tak proč do něj teď ’házet vidle’ a zavádět něco, co ten systém úplně rozbije a týká se to miniaturního množství odpadů z celkového množství?“ ptá se.
„Třídění je funkční a k zavádění záloh nevidím důvod. Měli bychom se zaměřit na lepší třídění a pracovat s objemem směsného odpadu,“ řekl v diskusi Pavel Drahovzal, starosta obce Velký Osek a místopředseda Svazu měst a obcí ČR. Reaguje také na to, že podle návrhu MŽP bude fungovat zhruba deset tisíc sběrných míst pro zálohované PET lahve a plechovky, většinou ve velkých obchodech. „Dnes je v České republice 200 tisíc sběrných míst tříděného sběru s docházkovou vzdáleností kolem 80 metrů. Tato výhoda se zálohami zmizí. My budeme zdůvodňovat občanům, proč měníme zavedený systém. To nebude dělat nápojový průmysl ani ministerstvo. A já nechci vysvětlovat lidem, že na rozdíl od předchozích let nemají PETku sešlápnout a mají ji odvézt do obchodu, který je pět kilometrů daleko,“ dodal.
Podobně to vidí Sdružení místních samospráv ČR, jak řekla jeho předsedkyně Eliška Olšáková: „Náš odmítavý postoj je založen na tom, že zavedení záloh nedává ekonomickou nebo environmentální výhodu obcích ani spotřebitelům. Máme obavy, že zálohy mohou vést až k likvidaci malých obchodů.“ Dodala, že evropských cílů pro recyklaci PET lze dosáhnout edukací obyvatel, modernizací třídicích linek nebo rozvojem door-to-door systémů. SMS ČR také zpracovalo výzvu pro starosty, v níž odmítlo zálohový systém. Na tuto výzvu reagovaly podle Lenky Olšákové stovky zastupitelstev. Usnesením také zálohy odmítla řada měst, jako například Liberec, Olomouc, Přerov, Ostrava a další.
Náklady na zavedení záloh se odhadují zhruba na pět miliard korun. Na debatě zazněly hlasy, že je nesmyslné investovat takovou částku do jediné komodity. „Měli bychom mít zcela jiný cíl, a to je rok 2030 a konec skládkování využitelných odpadů. Musíme přesvědčit občany, aby třídili maximálně všechny komodity, včetně textilu nebo bioodpadů Vytržení jedné komodity, která tvoří zhruba jedno procento odpadu, je prostě nesmyslné a nelogické,“ dodala Irena Burešová.*
Jarmila Šťastná
