Zavedení zálohování na Maltě ovlivnil silný cestovní ruch. Přestože má tato ostrovní země jen přibližně 517 000 obyvatel, v letní sezóně turisté často počtem převyšují místní. To byl jeden z důvodů, proč Malta do zálohování zapojila i segment HORECA a zavedla tzv. veřejná zálohovací stanoviště (public recycling hubs).
Jak vysvětlil Edward Chetcuti, generální ředitel společnosti BCRS Malta Ltd., „Při nákupu se k nápojům v jednorázových obalech přidává záloha ve výši 0,10 eura. Zálohování se vztahuje na hliníkové plechovky a skleněné a PET láhve o objemu od 0,1 do 3 litrů. Do systému nespadají obaly na mléčné výrobky, džusy, víno a na alkoholické nápoje s obsahem alkoholu vyšším než 5,0 %."
Nápojové obaly mohou lidé vrátit a získat zpět zálohu buď prostřednictvím zálohomatu umístěného v obchodě, nebo ve veřejném zálohovacím stanovišti, případně v obchodě, který obaly přebírá manuálně.
Více než polovina z více než 320 zálohomatů je umístěna v obchodech a poukázky lze uplatnit pouze v tom obchodě či supermarketu, kde byly vydány. Tento systém je znám ve většině zemí včetně Slovenska, které zálohování zavedly. Aby byl trh s velkými supermarkety se záložními automaty a malými obchody bez záložních automatů vyrovnaný, byl podobný počet zálohomatů umístěn do veřejných záložních stojišť. Malta je rozdělena na přibližně 65 oblastí a téměř v každé z nich se nachází stanoviště se zálohomaty. Poukázky z těchto stanovišť lze uplatnit v celé zemi v kterémkoli registrovaném místě, kde se prodávají nápoje.
|
Podle Petra Kněze, ředitele divize zálohování a zpětného sběru společnosti Sensoneo, má Malta vybudovanou poměrně hustou síť zálohomatů. "Přestože jde o malou zemi, hustota obyvatelstva je zejména v letní sezóně velmi vysoká. Proto si myslím, že bylo rozumné umístit zálohomat téměř na každém kilometru čtverečním, aby bylo vrácení plechovek a lahví pro lidi co nejjednodušší."
Na Maltě jsou ze zákona povinny zapojit se do systému všechny hospodářské subjekty, které prodávají nápoje v jednorázových obalech. Vzhledem k charakteru země největší počet hospodářských subjektů nepředstavují obchody, výrobci a distributoři, ale hotely, restaurace a kavárny. Subjekty HORECA nejsou povinny sbírat nápojové obaly od lidí tak, jako obchody: při konzumaci na místě je odpovědností provozu vrátit plechovku nebo láhev provozovateli a získat zálohu zpět. V případě take-away služby se záloha vybírá a vrácení je na zákazníkovi. Pokud jde o poskytovatele ubytovacích služeb, hotely přesahující prodej nebo konzumaci 500 000 nápojů v jednorázových obalech ročně, mají zaveden vlastní zálohomat, aby se zefektivnil logistický řetězec.
V současnosti země recykluje méně než 20 % nápojových obalů a cílem je dosáhnout 90% do roku 2026. "Disciplinovanost a striktní dodržování pravidel nejsou zrovna nejtypičtější charakteristiky středomořského regionu, takže zálohování přináší i velkou příležitost ke kulturní změně. Jsme hrdí na to, že jsme první středomořskou zemí, která tuto výzvu přijala," dodal Chetcuti.*
-zr-
