Poptávka po produkci biometanu každým rokem sílí, díky čemuž jen za poslední rok a půl v Evropě vzniklo celkem 1 067 zařízení na výrobu biometanu. V současné době se podle statistik asociace Gas Infrastructure Europe nachází největší počet biometanových stanic ve Francii, Itálii a Dánsku. Oproti nim Česká republika v produkci biometanu stále zaostává. V provozu má téměř 600 bioplynových stanic, ale biometan jich vyrábí minimum.
Ačkoliv výstavba stanic pro výrobu biometanu v Evropě narůstá, zdaleka ne všechny plánují připojení k distribuční síti – to znamená, že vyrobenou energii spotřebují v místě jejich produkce. Typické jsou pro to zemědělské stanice, které produkují biometan zpracováním účelově pěstované biomasy či rostlinného bioodpadu. První a dlouho i jedinou stanicí, která začala vtláčet biometan do plynárenské sítě, je bioplynka společnosti EFG v Rapotíně u Šumperka, která zpracovává gastroodpad. Jen v České republice jsou tak ročně na skládky odvezeny zhruba 2 miliony tun tohoto bioodpadu, z něhož by jinak bylo možné vyprodukovat až 100 mil. m3 biometanu (1 TWh), což by pokrylo přibližně 1 % tuzemské spotřeby plynu.
Ke splnění podmínek taxonomie Evropské unie bude potřeba vyrábět v roce 2025 zhruba až 6 TWh tzv. zeleného plynu a v roce 2030 dokonce až 20 TWh. Je tedy potřeba začít co nejrychleji využívat potenciál této výrobní oblasti, kterým Česko disponuje. Například skupina EFG, která v Česku patří mezi průkopníkům v oboru, chce v příštích dvou letech investovat do pořízení tří nových jednotek na úpravu bioplynu na biometan, které mají spolu s EFG Rapotín BPS dodávat do sítě lokální biometan o celkové roční kapacitě přesahující 90 GWh. V provozu by tak měla mít skupina do roku 2024 celkem již čtyři jednotky výroby biometanu.*
-zr-
