Menu
e-shop
Průzkum mezi 10 245 dospělými se zaměřil na drobnou levnou elektroniku. Zahrnoval nabíjecí a osvětlovací výrobky s cenou pod deset eur a další zařízení, například powerbanky, nositelnou elektroniku či malé spotřebiče, s cenou pod dvacet eur. Jednorázové elektronické cigarety sledoval v některých otázkách samostatně.
Přibližně 39 procent kupujících si vybavilo výrobek, který odložili bez použití, po jediném použití nebo nejpozději do měsíce. U 58 procent nepřesáhla nejkratší vybavená doba používání půl roku. Výsledky tedy nevypovídají o průměrné životnosti těchto zařízení.
Nepoužívaná zařízení si doma ponechává 29 procent kupujících. Vyhazování do směsného odpadu uvedlo 23 procent a do nádob na plasty 21 procent. Respondenti mohli zvolit více odpovědí, proto tyto podíly nelze sčítat.
Podle analýzy projektu FutuRaM vzniklo v roce 2022 v Evropské unii, Spojeném království, Švýcarsku, na Islandu a v Norsku celkem 10,7 milionu tun elektroodpadu. Obsahoval přibližně milion tun kritických surovin, například měď, hliník, křemík či palladium.
Zpráva Global E-waste Monitor 2024 uvádí, že v celé Evropě bylo v roce 2022 doloženě řádně sebráno a recyklováno 42,8 procenta vzniklého elektroodpadu. Celosvětově tento podíl činil jen 22,3 procenta. Na světě tehdy vzniklo 62 milionů tun elektroodpadu a podle prognózy by jeho roční množství mohlo do roku 2030 dosáhnout 82 milionů tun.
WEEE Forum zdůrazňuje, že do odděleného sběru patří i drobná vysloužilá elektrozařízení. Doporučuje také prodlužovat životnost výrobků opravami a navrhovat je tak, aby se daly snadněji rozebrat a jejich materiály znovu využít.
Problém se týká také digitálních zdravotnických prostředků, například senzorů pro sledování glukózy, tlakoměrů či zařízení pro monitorování srdeční činnosti. Projekt DiCE, zaměřený na oběhové hospodářství v digitálním zdravotnictví, ukázal, že opakovaně použitelné sady kabelů pro EKG mohou oproti jednorázovým variantám snížit hodnocené dopady na životní prostředí o 81 až 94 procent. Výsledek se vztahuje ke zkoumanému řešení a nelze jej zobecňovat na veškerou zdravotnickou elektroniku.
Podle Světové zdravotnické organizace přitom přibližně 85 procent odpadu vznikajícího při poskytování zdravotní péče není nebezpečných a svým charakterem se podobá běžnému komunálnímu odpadu. Zbývajících 15 procent může představovat infekční, chemické nebo radiační riziko. Důsledné třídění u zdroje je proto zásadní.
-wal-
