"Roční úhrn dešťových srážek je přibližně stále stejný, ale často nerovnoměrně rozdělený, s dlouhými obdobími sucha a nárazovými, často i přívalovými srážkami. Svůj díl sebou nese i způsob zemědělského hospodaření na polích, utužení půdy, velké půdní celky, orba až po okraj vodní plochy rybníka. To vše zvyšuje erozi ornice, která končí v sedimentech rybníků a snižuje jejich vodní kapacitu,“ uvedl Radovan Kopp z Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství.
Zatímco množství srážek zůstalo stejné, výpar vody se zvýšil. Z jednoho hektaru vodní plochy se za slunných letních dnů odpaří třeba tři litry vody za vteřinu. Objem vody se tak snižuje a celý ekosystém rybníka se stává značně nestabilním.
Na jižní Moravě, která dlouhodobě patří k nejsušším oblastem Česka, jsou v poslední době poměrně běžné záchranné výlovy rybníků v létě. Rybáři vyhodnotí kritické parametry a ryby raději preventivně odloví, aby jim neuhynuly.
Problém vidí odborníci také v budování čističek u menších územních celků pod 2000 obyvatel. Legislativa je nelimituje z hlediska odstraňování fosforu na odtoku. Čistička sice zlepší kvalitu vody z hlediska organického znečištění, ale naopak přidá množství fosforu. "Stav před vybudováním čistírny byl tak paradoxně pro kvalitu vody v rybníku často lepší," uvedl Kopp.
Pokud se zacházení s odpadními vodami nezmění, bude podle Koppa jakost vody v rybnících za vysokých teplot klesat. "Představy o průzračných vodních plochách vhodných ke koupání jsou tak v současných podmínkách iluzorní, a to i při úplném vyloučení rybářského hospodaření,“ dodal Kopp.*
-čtk-
