Komunitní elektrárny pokryjí více než 80 procent spotřeby domácností

Chystaná novela energetického zákona by měla dovolit sdílet vyrobenou elektřinu mezi jednotlivými odběrnými místy a umožnit tak efektivně nakládat s vyprodukovanými přebytky energie. Vedle fotovoltaiky by do budoucna mělo být možné efektivně naplnit potenciál i dalších komunitních zdrojů, jako jsou větrné elektrárny či biometanové stanice.

Od běžného vlastnictví elektráren komerčními firmami se komunitní energetika liší tím, že hlavním cílem není dosažení zisku, ale zajištění benefitů pro skupinu. Vlastníky komunitních elektráren mohou být kupříkladu obce, firmy, zemědělská družstva či sousedé. „Rozvoj komunitní energetiky umožní domácnostem, obcím či firmám zásadně snížit závislost na drahých dodávkách elektřiny ze sítě díky sdílení lokální, čisté a levné energie. Tím pomohou ke snižování výroby z fosilních paliv, a tedy k řešení klimatické krize,“ řekl vedoucí energetického programu Hnutí DUHA Jiří Koželouh.

Zásadním argumentem pro rychlý rozvoj komunitní energetiky v České republice jsou aktuální rostoucí ceny elektřiny a plynu i snaha o ochranu klimatu. Podle výzkumů má zároveň komunitní energetika v České republice výrazný potenciál. „Z loňské analýzy od EGÚ Brno vyplývá, že jen komunitně vlastněné solární a větrné elektrárny by za rok dokázaly vyrobit přes 12,5 terawatthodin elektřiny, což je téměř 80 % veškeré spotřeby elektřiny českých domácností. Studie se přitom zaměřovala pouze na obce a bytové domy, celkový potenciál komunitní energetiky je tak ve skutečnosti výrazně vyšší,“ uvedla mluvčí Unie komunitní energetiky Anna Michalčáková.

Klíčová novela čeká na schválení

Tisíce energetických komunit již v Evropě fungují, v České republice však rychlejšímu rozvoji brání chybějící legislativa. „Novela by měla být začátkem února předložena k projednání Legislativní radou vlády a následně k projednání vládě ČR,“ popsala mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu Miluše Trefancová. Pokud vše půjde podle plánu, platná by mohla být od začátku příštího roku.

Zásadní změnou, kterou by novela měla přinést, je zrušení nutnosti spotřeby energie v objektu, v němž byla vyrobena. „Novela umožní veškerou vyrobenou energii sdílet mezi odběrnými místy, která budou členy energetického společenství a nebude tak nutné posílat přebytky vyrobené energie zpět do sítě.  V takovém případě však elektřina samozřejmě musí být přenesena skrze distribuční soustavu. Máme obavy, že důsledkem této skutečnosti může být v brzké budoucnosti výrazné navyšování distribučních poplatků,“ upozornil jednatel společnosti MJEnergie Pavel Urubek.

Potenciál ukrytý v bioplynových stanicích i dalších zdrojích

V souvislosti s komunitní energetikou jsou jakožto zdroj výroby elektřiny nejčastěji skloňované fotovoltaické elektrárny. Ty v loňském roce zaznamenaly obrovský nárůst o 366 procent, neboť se v tomto směru jedná o nejjednodušší a nejlevnější technologii, kterou si může pořídit i jednotlivec. „U OZE je ale důležité si uvědomit, že jednotlivé zdroje by se měly vzájemně doplňovat. Zde však máme velké nedostatky,“ řekla Anna Michalčáková. Zmiňovaným doplňkem by v tomto směru mohly být elektrárny větrné, existují však i další dostupné varianty. „Kromě fotovoltaických a větrných elektráren mohou být pro obce do budoucna zajímavé i bioplynové stanice, neboť většinou patří svazku obcí. Lze očekávat, že do budoucna se tyto stanice budou více přiklánět i k biometanu,“ dodal Pavel Urubek.

Příkladem může být inovace dosavadní bioplynové stanice v Litomyšli na biometanovou stanici. Ta od loňského roku v areálu místního zemědělského družstva využívá technologii čištění bioplynu na kvalitu zemního plynu. „Biometan je následně vtláčen i do plynárenské sítě, cílem je tento energetický zdroj do budoucna nabídnout zákazníkům. Ačkoliv biometanové stanice jsou v Česku zatím pouze dvě, zahraniční praxe ukazuje, že do budoucna mohou být z hlediska komunitní energetiky poměrně zásadní. Věříme, že řešení v Litomyšli tak bude inspirací i pro další aktéry v tomto odvětví,“ uvedla Monika Zitterbartová ze společnosti Hutira, která biometanovou stanici v Litomyšli realizovala.

Tím však výčet potenciálních energetických zdrojů, ze kterých mohou komunity v budoucnu těžit, nekončí. Poněkud neprobádaným tématem v Česku je například i využití vodíku, přitom třeba německý Hassfurt je díky kombinaci obnovitelných zdrojů a hydrolyzéru energeticky pozitivní obcí. Potenciálních cest k efektivnímu využití komunitní energetiky se tak otevírá celá řada.*

-zr-

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2023 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down