Na území čtyř středoasijských států - Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu a Uzbekistánu - je uloženo téměř 800 milionů tun odpadního uranového kalu. Tento odpad po těžbě uranové rudy či po jejím zpracování je dědictvím sovětské éry je toxický a radioaktivní. Skladuje se pod širou oblohou, v...
Na území čtyř středoasijských států - Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu a Uzbekistánu - je uloženo téměř 800 milionů tun odpadního uranového kalu. Tento odpad po těžbě uranové rudy či po jejím zpracování je dědictvím sovětské éry je toxický a radioaktivní. Skladuje se pod širou oblohou, v nádržích a přehradách, jejichž hráze nejsou dostatečně pevné, navíc v hustě osídlených oblastech v blízkosti řek a vodních zdrojů.
S rozpadem Sovětského svazu by se o tyto odpady měly starat nástupnické státy. Zabezpečení úložišť a likvidace odpadu je však mimořádně drahá a obtížná. V Ženevě před časem proběhla konference této středoasijské čtyřky, kde se státy dohodly, že uranový odpad zabezpečí, ale zároveň vyzvaly k zvýšení zahraniční pomoci.
Nejde jen o dopady na zdraví obyvatelstva a na životní prostředí. Z uranového kalu se dá vyrobil tzv. špinavá radiologická bomba, o niž prokazatelně usilovala Al-Káida a o jejímž možném použití se spekulovalo po 11. září. Dá se tedy s určitostí předpokládat, že Západ bude Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu a Uzbekistánu v jejich potížích s odpadním uranovým kalem i nadále ochotně pomáhat. Pomoc jde také od Světové banky, americké a japonské vlády i z Moskvy, která má na vzniku problémů s nebezpečným uranovým odpadem lví podíl.
Zdroj: Český rozhlas
