Ceny vytápění, elektřiny i pohonných hmot na čerpacích stanicích se výrazně zvýšily v důsledku pokrizového oživení a ruské invaze na Ukrajinu. Teď jsou vysoko nad hodnotami, na kterých byly ještě před rokem. Státy Evropské unie se pokoušejí snižovat dopady zdražování na obyvatele daňovými úlevami či podporou ohrožených skupin a zároveň usilují o co nejrychlejší odstřižení od energií, které dodává Rusko.
IEA a EK přišly s návodem, jak mohou své výdaje snížit sami obyvatelé EU. Mezi jejich tipy patří například častější práce z domova, sdílení aut nebo ekonomičtější plynulá jízda bez zbytečného zrychlování a brzdění. Doporučují také co nejčastěji přesedlat na kolo, využívat veřejnou dopravu či chodit pěšky.
Agentura s využitím průměrných evropských cen spočítala, že pokud člověk sníží teplotu v průměrně velké domácnosti o jeden stupeň, může ušetřit 70 eur (1700 Kč) ročně. O deset eur nižší úspory dosáhne, pokud bude po rychlostních silnicích jezdit o deset kilometrů za hodinu pomaleji. Pokud se průměrná domácnost bude řídit všemi doporučeními, ušetří podle odhadů IEA 450 eur (téměř 11 000 Kč) ročně.
Vlády některých zemí zvažují, že by se část doporučovaných opatření mohla převést do závazné podoby. Například Itálie tento týden oznámila, že chystá povinné omezení využívání klimatizace ve veřejných budovách. "Nemělo by to zůstat jen u dobrovolnosti," komentoval podle agentury Reuters dnešní doporučení německý státní tajemník pro hospodářství a klima Patrick Graichen.
EU usiluje o společný cíl zbavit se závislosti na ruském plynu i ropě nejpozději do roku 2027. V současnosti dováží z Ruska čtvrtinu své spotřeby ropy a 40 procent plynu. Z větší části je chce nahradit zdroji z jiných zemí, plánuje ale také úspory a zvýšení energetické účinnosti.*
-čtk-
