Státy Evropské unie či nevládní organizace budou mít o více než týden prodlouženou lhůtu, do níž se mohou vyjadřovat k návrhům na dočasné zařazení energie vyráběné z jádra a zemního plynu mezi takzvané zelené investice. Evropská komise (EK) totiž posunula na 21. ledna konečný termín k podání připomínek, který původně stanovila na tuto středu. Informoval o tom její mluvčí.

Komise na přelomu roku představila dlouho očekávaný návrh nových pravidel pro ekologické investice, pro něž se vžilo označení taxonomie. Návrh za určitých podmínek zařazuje jádro a plyn mezi přechodové zdroje energie, což má k jejich podpoře přilákat soukromé investory. Brusel vyslyšel volání řady zemí včetně České republiky, které chtějí jádro či plyn využívat jako náhradní zdroj při odstavování neekologických uhelných elektráren či tepláren.

EK však čelila kritice zejména od některých nevládních organizací, že návrh klíčových pravidel prezentovala bez předchozí veřejné debaty, přišla s ním nečekaně v době tradičně patřící spíše silvestrovským oslavám a na vyjádření nechala necelé dva týdny.

"Důvodem je snaha poskytnout platformám čas na jejich vyjádření," komentoval mluvčí komise Eric Mamer rozhodnutí prodloužit termín do příštího pátku.

Návrh vyvolal v unijních zemích řadu velmi rozdílných reakcí. Odpůrci jádra jako Rakousko či Lucembursko jej rázně odmítají, jeho stoupenci včetně Francie či Finska naopak vítají. Česko se k němu staví spíše pozitivně, chce ale změnit některé požadavky komise spojené se stavbou jaderných elektráren.

Komise chce návrh formálně schválit během několika týdnů od přijetí připomínek. Poté budou mít členské země a Evropský parlament čtyři až šest měsíců na to, aby jej případně odmítly. Návrh by neprošel v případě, že by se proti němu vyslovilo nejméně 20 zemí s nejméně 65 procenty obyvatel EU nebo alespoň 353 europoslanců. To je podle dosavadních vyjádření politiků nepravděpodobné.

-čtk-*

Evropská unie bude muset do roku 2050 investovat 500 miliard eur (přes 12 bilionů Kč) do nové generace jaderných elektráren, aby dosáhla plánovaného snížení emisí a uspokojila rostoucí poptávku po elektřině. V rozhovoru s francouzským listem Le Journal du Dimanche to řekl eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton. Upozornil také, že existující jaderné elektrárny si do roku 2030 vyžádají investice v objemu 50 miliard eur.

Investice do jaderné energetiky a do obnovitelných zdrojů energie budou podle Bretona klíčové pro splnění cíle EU dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. Evropská komise (EK) nedávno navrhla zařadit jádro mezi takzvané zelené investice, což dlouhodobě požadovala mimo jiné Česká republika. Breton tento návrh označil za klíčový pro přilákání potřebného kapitálu.

Proti návrhu se však postavily některé členské země EU, například Rakousko a Německo. Rakousko, které má dlouhodobě odmítavý postoj k jaderné energii, dokonce pohrozilo právními kroky v případě, že bude návrh přijat v současné podobě. Očekává se, že návrh podpoří například Francie, která jádro dlouhodobě podporuje a která v první polovině letošního roku předsedá Evropské radě.

-čtk-*

Rakouská ministryně pro klima a energetiku Leonore Gewesslerová pohrozila právními kroky proti plánům Evropské komise (EK) zařadit za určitých podmínek energii vyrobenou z jádra a zemního plynu mezi šetrné ke klimatu. K žalobě dnes vyzvala německou vládu také opoziční postkomunistická strana Levcice, informovala agentura DPA.

Podle návrhu komise by investice do nových jaderných elektráren měly být klasifikovány jako ekologické, pokud budou splňovat nejnovější technické normy a pokud bude předložen konkrétní plán pro likvidaci vysoce radioaktivního odpadu nejpozději po roce 2050. Kromě toho by nové elektrárny musely získat stavební povolení nejpozději do roku 2045. Také investice do nových plynových elektráren by měly mít možnost být po přechodnou dobu za přísných podmínek označeny za ekologické. Záměrem Bruselu je dát takzvanou taxonomií návod investorům, do jakých technologií se vyplatí vložit peníze.

"Pokud budou plány realizovány v této podobě, podáme žalobu," napsala na twitteru politička za Zelené. Komise v sobotu zveřejnila návrh opatření, po němž dlouhodobě volala řada zemí preferujících jadernou energii, k nimž patří i Česká republika.

Rakouská ministryně také uvedla, že EK se snaží svým návrhem v případě jádra a zemního plynu provádět takzvaný greenwashing, tedy vyvolat falešné zdání o jejich prospěšnosti pro životní prostředí. "Jaderná energie je nebezpečná a není řešením v boji proti klimatické krizi," dodala ministryně.

Stranický expert Levice pro evropské otázky Andrej Hunko uvedl, že Německo by se mělo k případné žalobě Rakouska přidat. Podle tohoto německého politika nestačí, aby jeho země v Radě EU hlasovala proti návrhu, neboť ke schválení bude zapotřebí jen kvalifikovaná většina členských států. Podle místopředsedy parlamentní frakce vládních sociálních demokratů (SPD) Matthiase Miersche by Německo mělo "vyčerpat veškeré možnosti k zabránění podpory této technologie na evropské úrovni". Spolkový ministr hospodářství Robert Habeck, který stejně jako Gewesslerová pochází z řad Zelených, už dříve uvedl, že Německo pro návrhy EK hlasovat nebude. Možnost podání žaloby ale zatím nezmínil.

Rakousko patří v Evropské unii k nejhlasitějším kritikům jaderné energetiky. Na základě referenda z roku 1978 se tato alpská republika rozhodla nezprovoznit svou dokončenou elektrárnu Zwentendorf a následně se trvale zřekla výroby energie z jádra. Dlouhodobě se staví odmítavě k jaderným energetickým programům sousedních států, mezi nimi i Česka.

Německo se rozhodlo opustit jadernou energetiku po neštěstí v japonské jaderné elektrárně Fukušima v roce 2011. K poslednímu dni loňského roku odstavilo trojici svých jaderných elektráren, zbývající tři vyřadí z provozu do konce tohoto roku.*

-čtk-

Evropská komise (EK) chce od členských zemí Evropské unie získat část příjmů z nově zaváděných ekologických poplatků, aby splatila společnou půjčku financující mimořádný fond pokrizové obnovy ekonomik. Unijní exekutiva navrhla, aby do společného rozpočtu putovaly nové zdroje z chystaného prodeje emisních povolenek pro silniční dopravu a vytápění budov, stejně jako z takzvaného uhlíkového cla. Řada unijních států má ale například k rozšiřování emisního trhu zásadní výhrady a obává se zdražování energií.

Komise začala letos vydávat dluhopisy, s jejichž pomocí chce získat kolem 800 miliard eur (asi 20 bilionů Kč) na financování fondu, který si v příštích letech mezi sebe rozdělí členské země, aby podpořily oživení po pandemické krizi. Zmíněné dva zdroje doplněné podílem na dani pro největší nadnárodní společnosti mají podle odhadů komise přinést na splácení půjčky téměř 20 miliard eur ročně. Dluh má EU splácet přibližně do poloviny století.

Největší pomoc při splácení dluhu si Brusel slibuje od povolenek za emise od dopravců či tepláren, jejichž prodej by chtěl zahájit do roku 2026. Dosavadní příjmy si mezi sebe rozdělují členské země, z těch nových by ale čtvrtina měla putovat na umořování půjčky, což podle odhadů komise dá ročně 12 miliard eur. Takzvané uhlíkové clo (označované zkratkou CBAM), tedy poplatek za dovoz produktů vyráběných v zemích s nižšími ekologickými standardy, by mělo komisi poskytnout ročně zhruba miliardu eur.

EK chce získat i patnáctiprocentní podíl z příjmů, které budou mít země EU z daně pro největší nadnárodní firmy, na jejímž zavedení se dohodly vyspělé světové ekonomiky. Tento zdroj komise odhaduje až na čtyři miliardy eur ročně.

Přinejmenším část plánů však narazí na odpor části členských států. Zástupci zemí východního křídla EU kritizovali plán na zavádění nových emisních povolenek, který může podle nich mít masivní sociální dopady na část obyvatel. Komise je chce zmírnit vytvořením sociálně klimatického fondu, státy se však obávají, že nebude dostatečný. Jednoznačný názor nemají země ani na uhlíkový dovozní poplatek.

O návrzích budou země v příštím roce vyjednávat s Evropským parlamentem. Komise chce do společného rozpočtu v zájmu splácení dluhu získat i další příjmy, mimo jiné poplatky za nerecyklované plasty či z digitální daně.*

-čtk-

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down