Často slýcháme, jak se lidé snaží žít udržitelněji a ekologičtěji, spotřební chování často ukazuje opak. Velkým ekologickým problémem ve světě, ale i České republice, jsou plasty. A to hlavně ty jednorázové, kde navíc jejich produkce roste díky nápojovému průmyslu a službám jako je food delivery. Čím nejvíce zatěžujeme životní prostředí?
Jídlo, nápoje a dovážka až ke dveřím
Mnozí lidé prohlašují, jak žijí udržitelně a šetří přírodu. Ale pravděpodobně by se hodně divili, kdyby na jedné hromadě viděli všechny krabičky od jídel z restaurací, které si za poslední rok objednali či nechali dovézt domů. Podle některých zdrojů se v Evropské unii spotřebuje ročně jenom pro služby food-delivery 1,5 – 2 miliony tun plastových obalů.
Každý Čech ročně vyhodí 91 kilogramů potravin, v celé zemi je to 1,9 milionu tun ročně, vyplývá to z dat Ministerstva životního prostředí. V Evropě vzniká největší množství potravinového odpadu v domácnostech, na plýtvání jídlem se podílí z 53 procent. Dalších 31 procent odpadu jde na vrub zpracování a výrobě, devět procent ztrát připadá na restaurace a pohostinství a sedm procent na maloobchod a distribuci, uvedl Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA).
Ženská hygiena
Žena za rok v průměru spotřebuje okolo 260 – 325 ks jednorázových vložek či tamponů. Za 5 let je to 1 300 – 1 625 ks. Problém odpadů z domácností spočívá v tom, že putují jako odpad buď do spaloven, kde shoří, často s produkcí jedovatých látek, velká část pak podporuje vyhnívání skládek. Při tomto procesu vznikají plyny včetně metanu, který negativně přispívá ke klimatickým změnám. Při vyhnívání se také uvolňují kyseliny, které rozpouštějí kovy a tyto látky pak zamořují okolí.
„Řešením jsou přitom opakovaně použitelné menstruační pomůcky, jako jsou menstruační kalíšky či menstruační kalhotky. Ty ve většině případů dokáží plnohodnotně nahradit jednorázové vložky či tampóny a lze je po vyprání používat dlouhodobě,“ říká Ilona Bittnerová ze specializovaného e-shopu s menstruačními pomůckami Maluna.cz.
Dětské pleny
Za dobu, kdy dítě nosí plenky, spotřebuje asi čtyři tisíce jednorázových plen. To je přibližně 200 kg buničiny a tuna odpadu. Problém odpadu je pak stejný jako u jednorázové hygieny. Jen pro ilustraci, plenky v průměru tvoří okolo 4 % domácího odpadu. Látkové pleny mohou tomuto plýtvání ulehčit. Je pravda, že jich rodiče musí pořídit několik desítek kusů, a pak prát a sušit. Neprodukují ale žádný odpad navíc a jsou prodyšné a vyrobené z přírodních materiálů. Když se rodiče pro tuto cestu rozhodnou, mohou se současnými možnostmi nejen jít ekologičtější cestou, ale i ušetřit.
Kupujeme, co bychom mohli sdílet
Planetu také zatěžuje nadměrné pořizování věcí, které lidé nutně nepotřebují nebo si je mohou půjčit. Jedná se o módu, elektroniku, vybavení domácnosti a třeba i automobily. Elegantním a ekologickým řešením je vedle ekonomické skromnosti také sdílení, jehož rozvoj podporuje i rozvoj digitálních technologií. Sekačku nebo kompresor lze pohodlně sdílet mezi sousedy, ale pomocí chytré aplikace lze sdílet i automobily. „Podle studií dokáže jedno sdílené auto nahradit 8 až 12 aut, které se tedy nemusejí vyrobit. Sdílené vozy pak také jezdí mnohem častěji než soukromá auta. O auto se dělí více lidí a jede s ním jen ten, kdo to opravdu potřebuje,“ říká Roman Filip z Asociace českého carsharingu.
Zamoření plastem
Problém zamoření plastem vyrobeným často pro jednorázové účely je zřejmý. Řešení může být v používání recyklovaných plastových materiálů. Z recyklovaných PET lahví se pak vyrábí další nápojové obaly, textilní vlákna, koberce, výplně do bund, dek a spacáků a oblečení.
„Příkladem je nápojářský průmysl, kdy se na světě každou minutu prodá 1,2 miliónu jednorázových plastových lahví. Navíc jsou přepravovány na velké vzdálenosti, čímž vznikají zbytečné emise CO2. Přitom řešením může být nekupovat balenou vodu, ale pořídit si pokročilé filtrační systémy, které formou poddřezových řešení či samostatných výdejníků dokáží eliminovat nežádoucí látky včetně bakterií a mikroplastů v kohoutkové vodě, vylepšit její senzorické vlastnosti a přidat minerální látky,“ říká Jaroslav Žák ze společnosti BWT.
Novým směrem jde společnost 3DDen, která na svých pokročilých 3D tiskárnách vlastní výroby tiskne rozmanité výrobky z recyklovaných materiálů, například oPET. Jde o recyklovaný materiál, který je vyroben z plastového odpadu vyloveného z oceánu. Ten dokáže nahradit původní plast bez ztráty kvality. Tento odpad se tak vrací zpět k životu a mění jednorázový plast na vysoce kvalitní, bezpečné a trvanlivé zboží. Dalším ekologickým materiálem používaným ve 3DDEN je kompostovatelný biopolast. „Materiál, ze kterého se 3D tisk provádí, lze průmyslovými kompostéry zcela rozložit. Je často z bioplastu, tedy materiálu vyrobeného z biologických surovin, jako jsou například brambory či kukuřice. Díky tomu je plně kompostovatelný a ze zemského povrchu může zmizet už za pár měsíců,“ říká Jan Hřebabecký, zakladatel společnosti 3DDEN.
„Příkladem je i nový čistič iCapsol RM 764N, který obsahuje 99 % přírodních složek, zejména surfaktanty získané z pšeničných otrub a kukuřice, které jsou vedlejšími produkty potravinářského průmyslu. Díky technologii enkapsulace lze koberce čistit bez oplachování a dlouhých dob schnutí. Nečistoty se uvolní, vytvoří drobné krystaly a lze je snadno vysát. Výsledkem je rychlejší a efektivnější proces čištění s minimálním rizikem opětovného zašpinění. To ocení nejen profesionálové v pohostinství a úklidových firmách, ale také všichni, kdo hledají účinné a ekologické řešení,“ říká Lukáš Rom ze společnosti Kärcher.*
/zr/
