Zavedení záloh na vratné obaly, o němž uvažuje MŽP, by mohlo závažným způsobem ovlivnit provoz a rentabilitu zařízení pro nakládání s komunálními odpady.
Firmy a společnosti provozující svoz separovaného sběru a dotřiďovací linky investovaly v průběhu minulých let značné finanční prostředky do nákupu svozové techniky, nádob a výstavby dotřiďovacích linek. Většina měst a obcí je již dostatečně vybavena nádobami na separovaný sběr. V důsledku rozvoje separačních systémů a nárůstu množství vytříděných plastů (zejména PET lahví) bylo nutné nakoupit dostatek speciální svozové techniky, která je schopna nádoby ve stanovených intervalech vyvážet (v letním období zpravidla 2 x týdně). Značné investice směřovaly také do výstavby dotřiďovacích linek. Tyto linky z velké části (50-80 %) třídí směsné plasty, ve kterých je 60-80% podíl PET lahví. Lukrativní PET lahve jsou surovinou, která v podstatě dotuje sběr a třídění ostatních druhů plastů. Výtěžek z prodeje vytříděných PET lahví částečně kompenzuje náklady na provoz dotřiďovacích linek, takže cena za třídění plastů pro obce je příznivější.
V případě, že bude zaveden vratný systém PET lahví a z nádob na separovaný sběr tato komodita vymizí, dojde k znehodnocení vynaložených investičních prostředků - viz schéma.
DOPADY NA MĚSTA A OBCE
V případě, že některá města a obce provozují dotřiďovací linky, dotkne se jich zavedení vratného systému PET lahví stejně jako firem. Mnohá města mají navíc dotřiďovací linky hrazeny z dotačních prostředků, např. SFŽP, a budou mít problémy se splněním podmínek, mezi které často patří provozování těchto zařízení po určité období a na daný výkon.
V řadě měst a obcí je zaveden oddělený sběr plastů do nádob již 10 a více let a po celou tu dobu běží výchova a osvěta obyvatel, která tento systém sběru podporuje. Také tyto "lidské" investice budou ohroženy.
V důsledku se dá očekávat, že dojde ke zdražení systému svozu ostatních směsných plastů, protože po úbytku PET lahví ze separovaného sběru, který je prodejný, budou nuceni provozovatelé dotřiďovacích linek zdražit cenu za odběr a dotřídění směsných plastů. V případě, že nebudou všichni občané nosit vratné lahve zpět do místa odběru, ale část jich zůstane v nádobách, budou se množit případy, kdy sociálně slabší občané budou vybírat PET lahve z nádob a vytvářet nepořádek kolem nádob.
OBČANÉ A OBCHODY
V důsledku zavedení záloh může dojít k navýšení poplatku za svoz odpadů. Zálohované PET lahve se nesmějí před odevzdáváním sešlapovat, takže bude nutné si na ně v domácnostech vyhradit místo a řešit jejich přenášení na místa odběru.
Značně se prodlouží donášková vzdálenost, která při systému sběru do nádob činí 100-250 m. Představme si obec, kde je v současné době umístěno několik nádob na plasty, kam je mohou občané odložit. Tento systém by měl v budoucnosti nahradit jeden malý obchůdek s potravinami, který by měl od všech občanů obce sbírat PET lahve?
Je zřejmé, že zálohy by měly značný dopad i na obchody. Žádný z obchodů a hypermarketů nemá volné skladové ani manipulační kapacity pro to, aby byl schopen třídit PET lahve na potřebnou kvalitu a minimálně 4 barvy, které vyžadují zpracovatelé PETu. Tyto subjekty nedisponují personálem, který by tyto operace prováděl. V obchodech většinou nejsou instalovány výkonné lisy nutné pro slisování balíků o dostatečné hmotnosti, nebo potřebné drtiče zpracovávající PET materiál pro následnou přepravu ke zpracovateli (tuto techniku mají pouze velké supermarkety).
V článku jsme popsali pouze některé problémy a rizika zavedení vratného systému PET lahví. Přesto je vidět, že v našich podmínkách a v době, kdy je separovaný sběr plastů plošně zaveden a na všech úrovních funkční s dostatečnou výtěžností, je zavedení vratného systému PET lahví nesmyslným a nekoncepčním krokem.
Richard Blahut
Frýdecká skládka, a. s.
