Menu
e-shop
Evropská unie podle ZWE už dnes čelí problému přetížených spaloven, které jsou schopné zpracovat více než 60 milionů tun komunálního odpadu. Rozšiřování spalovacích kapacit by mohlo údajně oslabit základní principy odpadové hierarchie a ohrozit cíle cirkulární ekonomiky, protože by udržovalo členské státy v lineárním modelu hospodaření s odpady s vysokými emisemi. Navíc spalování odpadů představuje podle ZWE značnou zátěž pro klima, protože jeho uhlíková náročnost často převyšuje uhlíkovou stopu fosilních paliv, a to hlavně kvůli velkému množství plastů obsažených v odpadu. Výstavba nových spaloven by tak znamenala připoutání Evropy k dlouhodobým emisím skleníkových plynů, což je v rozporu se Zelenou dohodou EU a cíli klimatické neutrality.
Lidé žijící v blízkosti spaloven dlouhodobě upozorňují na škodlivé účinky toxických emisí, mezi které patří dioxiny, PFAS či těžké kovy, uvádí iniciativa. Tyto látky jsou spojovány se závažnými zdravotními problémy, například rakovinou, poruchami imunitního systému nebo vývojovými vadami. Podle Doroty Napierské z organizace Zero Waste Europe spalovny, bez ohledu na svou modernost, stále produkují nebezpečné chemikálie, které se uvolňují do životního prostředí a ohrožují okolní obyvatele.
Janek Vähk, manažer politiky pro nulové znečištění v ZWE, označuje moratorium jako první klíčový krok k ochraně zdraví veřejnosti a ke snižování emisí. Navrhuje, že každoročně by se mohlo ukončit provoz asi 5 % kapacity spaloven, což by umožnilo postupné snižování závislosti EU na této problematické technologii. ZWE také vyzývá kandidátské země EU, aby se zaměřily místo spaloven na podporu a výstavbu infrastruktury cirkulární ekonomiky.
Moratorium na nové spalovny a postupné snižování stávajících kapacit tak organizace považuje za nezbytný krok k dosažení nulového odpadu a udržitelné budoucnosti Evropy.*
-wal-
