Menu
e-shop
Téměř polovina respondentů (49,5 %) hodnotí dostupné informace k novým povinnostem nejnižší známkou a bezmála 80 % všech odpovědí se pohybuje ve spodní třetině hodnoticí škály. Nejistota se promítá také do hodnocení dopadů, kdy 45,3 % firem dnes nedokáže odhadnout, jak PPWR ovlivní jejich fungování. Dokončení příprav brzdí především chybějící prováděcí a delegované akty i metodiky, jejichž absenci označilo jako překážku 49,5 % respondentů.
„Výsledky ankety potvrzují to, na co Hospodářská komora dlouhodobě upozorňuje – firmy se nemohou odpovědně připravit na pravidla, k nimž stále chybějí důležité předpisy, metodiky a jednoznačný výklad,“ říká viceprezident Hospodářské komory ČR a předseda její sekce pro životní prostředí Jan Mraček.
Hospodářská komora na nepřipravenost PPWR upozorňuje dlouhodobě. V květnu se například stala signatářem celoevropské výzvy iniciované českými podnikatelskými organizacemi, která požadovala nejméně dvouletý odklad a cílenou revizi pravidel. Tu podpořilo 557 firem, svazů a asociací z celé EU. V červenci stejný požadavek uplatnila také Eurochambres, zastřešující organizace evropských hospodářských a obchodních komor.
Nařízení (EU) 2025/40 bylo přijato v prosinci 2024 a obecně se začne uplatňovat 12. srpna 2026, jednotlivé požadavky však budou nabíhat postupně. Běžná změna obalu trvá až jeden rok, u obalů pro styk s potravinami může vývoj, testování a schvalování trvat i dva roky. Firmy jsou připraveny změny provést, ale nemohou začít měnit obaly, když jim stále chybí řada prováděcích aktů, metodik a odpovědí na praktické otázky, či když Evropská komise mění již zveřejněná stanoviska, podle kterých firmy začaly pracovat na změnách obalů. Nejasnosti se týkají mimo jiné odpovědnosti v dodavatelském řetězci, recyklovatelnosti, budoucího značení i testování PFAS, tedy tzv. věčných chemikálií. Aby firmy dokázaly splnit komplikované a velmi byrokraticky náročné požadavky PPWR, musejí měnit procesy, získávat data od dodavatelů a připravovat rozsáhlou novou dokumentaci, aniž by měly ve všech oblastech právní jistotu a garanci, že při další změně názoru Evropské komise nepůjde o zmařenou investici.
„Evropská komise vytvořila bez ohledu na stovky varování firem z celé Evropy administrativní chaos, účet ale pošle firmám a jejich zákazníkům. Řada povinností z PPWR dnes nemá technické řešení, případně povede ke zvyšování potravinového odpadu a zbytečnému zdražení veškerého zboží v Evropě. Některé povinnosti se mají měnit v průběhu dalších let opakovaně místo toho, aby byl rovnou stanoven konečný cíl. Například jen zbytečně opakované přeznačování obalů bude stát evropský byznys miliardy eur. V přepočtu tak každý člověk v Evropě zbytečně zaplatí dva tisíce korun navíc, aniž by za ně životní prostředí dostalo cokoli navíc,“ upozorňuje viceprezident Hospodářské komory ČR a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.
Rozsah povinností závisí na roli firmy u každého konkrétního obalu. Podnik může být výrobcem, dodavatelem, dovozcem, distributorem nebo producentem a u různých obalů může zastávat několik rolí například podle toho, jestli na krabici se zbožím své logo nalepí pomocí nálepky nebo si jej na úplně stejnou krabici nechá vytisknout. Firmy by si proto měly zmapovat používané a dodávané obaly, jejich materiálové složení a vyžádat si potřebné údaje od dodavatelů. Výrobci mají prověřit požadavky na posouzení shody, technickou dokumentaci a EU prohlášení o shodě. Dovozci a distributoři mají ověřovat splnění příslušných povinností v dodavatelském řetězci.
Firmy musejí být také schopné identifikovat své dodavatele a odběratele a uchovávat tyto údaje pět let u jednorázových a deset let u opětovně použitelných obalů.
Zvláštní pozornost vyžadují potravinářské obaly. Od 12. srpna se na ně vztahují limity pro PFAS, syntetické látky odpuzující vodu a mastnotu, které se v přírodě velmi pomalu rozkládají. Firmy by si proto měly od dodavatelů vyžádat podklady o složení obalů. Začne se uplatňovat také základní požadavek na recyklovatelnost. Harmonizované značení, povinné podíly recyklovaného plastu a většina cílů pro opětovné použití přijdou později.
Nejucelenější české informace nyní nabízí specializovaná stránka EKO-KOM, připravovaná ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR a jejími členy. Podniky mohou využít také interaktivního průvodce, který jim podle zvolených rolí ukáže hlavní povinnosti. Dostupné materiály jsou průběžně doplňovány na základě dotazů členských firem Hospodářské komory a odpovědí na otázky, které klade Komora Evropské komisi.
„Firmy teď potřebují hlavně srozumitelný, jednotný výklad a praktické metodiky od státu – tedy jasně popsané povinnosti podle role v dodavatelském řetězci, požadavky na data od dodavatelů a vzory základních dokumentů. Bez toho se podniky nemohou odpovědně připravit a roste riziko zbytečných chyb i nákladů,“ říká Pavel Březina, předseda Sekce pro obchod a služby Hospodářské komory ČR.
Hospodářská komora o nejasnostech a náběhu nových povinností opakovaně jedná s Ministerstvem životního prostředí. Jedním z klíčových požadavků HK ČR je, aby stát v počátečním období upřednostnil metodickou pomoc a možnost nápravy před sankcemi.
„Když jsou několik dní před spuštěním pravidel připravena jen tři procenta firem, není problém na straně podnikatelů. Je to důkaz, že systém neposkytuje firmám dostatek podkladů k odpovědné přípravě. Stát by proto neměl 12. srpna začít firmy bezhlavě pokutovat. Nyní se musíme společně soustředit na co nejjednodušší nastavení nových pravidel a poradenství zejména pro menší firmy, pro které bude PPWR znamenat obrovskou byrokratickou zátěž. Hospodářská komora bude prosazovat rozumný náběh kontrol a dostatek času na nastavení těchto složitých pravidel,“ uzavírá viceprezident Prouza.
-tz-
