„Globální spotřeba materiálů roste rychleji než populace a generuje více odpadu, než kolik jsou recyklační systémy schopné zvládnout,“ uvádí zpráva. Tento trend zdůrazňuje naléhavou potřebu stanovit globální cíle cirkulární ekonomiky, systémově transformovat průmysl a posílit multilaterální spolupráci.
Zpráva poprvé analyzuje, jak materiály vstupují do globální ekonomiky, hromadí se v ní a jak z ní odcházejí, a jak tyto toky buď podporují, nebo brání cirkulárnímu modelu. Využívá přitom jedenáct indikátorů cirkularity, které pomáhají identifikovat oblasti s největším potenciálem ke zvýšení cirkularity, například udržitelnou zemědělskou výrobu a rozvoj infrastruktury. „Máme před sebou obrovský nevyužitý potenciál,“ říká zpráva.
I přes nárůst recyklace o 200 milionů tun mezi lety 2018 a 2021 celková míra cirkularity klesá. Vysoká spotřeba materiálů v bohatých zemích, které představují jen desetinu světové populace, ale využívají více než polovinu všech materiálů, výrazně přispívá k tomuto problému. „Lidé v zemích s vysokými příjmy spotřebují šestkrát více materiálů na osobu než v zemích s nízkými příjmy,“ uvádí zpráva.
Recyklace sama o sobě nemůže tento problém vyřešit. I kdyby se recyklovalo vše, co je technicky možné, globální míra cirkularity by dosáhla maximálně 25 %. „Recyklace řeší odpad, ne poptávku. Je často nejméně cirkulární strategií a přináší nejnižší ekonomickou hodnotu,“ vysvětluje zpráva. Například smartphone obsahuje jen několik dolarů v surovinách, ale stovky dolarů v komponentách a tisíce v konečné hodnotě. Recyklace vrací jen zlomek této hodnoty. Skutečnou hodnotu uchovávají opakované použití, opravy a odolnost výrobků.
Dokument vyzývá k přehodnocení celého systému výroby a spotřeby materiálů a doporučuje zavádět principy cirkulárního designu, prodlužovat životnost výrobků a přecházet na modely založené na službách místo vlastnictví.
Vedoucí analytik Circle Economy, Lucas van der Velden, uvedl: „Pokles cirkularity z 7,2 % v roce 2018 na 6,9 % v roce 2025 není jen číslo. Je to varovný signál, že jdeme špatným směrem. Více než 93 % materiálů se používá pouze jednou a pak se vyhazuje. To znamená ztrátu trilionů dolarů v hodnotě, energie, práci a infrastruktuře.“
Podle zprávy by přechod na cirkulární ekonomiku v klíčových sektorech jako potraviny, mobilita a stavebnictví mohl do roku 2030 přinést ekonomické přínosy ve výši 4,5 bilionu dolarů. „Nemůžeme se spoléhat jen na lepší třídění odpadu. Potřebujeme kompletní systémovou změnu,“ dodává van der Velden.*
-sol-
