Globální ekonomika ztrácí desítky bilionů eur ročně kvůli lineárnímu modelu

Globální ekonomika přichází každý rok o velké čátsky kvůli způsobu, jakým nakládá s materiály. Nejnovější Circularity Gap Report 2026, který připravily organizace Circle Economy a Deloitte, detailně kvantifikuje takzvanou „Value Gap“, tedy rozdíl mezi vytvořenou a skutečně využitou hodnotou.

„Value Gap“ ukazuje roční ztráty 25,4 bilionu eur (31 % globálního HDP) způsobené neefektivním hospodařením s materiály. Globální cirkularita už podle předchozího reportu klesla na 6,9 %, což znamená, že 93,1 % materiálů pochází z primárních zdrojů.

Autoři reportu definují Value Gap jako celkovou hodnotu, kterou ekonomika ztrácí v důsledku neefektivního využívání materiálů, předčasného vyřazování produktů a nedostatečného využití existujících aktiv. Tato ztráta dosahuje 25,4 bilionu eur ročně s odchylkou ± 4,7 bilionu eur. Pro srovnání: globální HDP činí 82,6 bilionu eur, takže Value Gap odpovídá zhruba jedné třetině světového ekonomického výkonu.

Report rozkládá tuto ztrátu na několik hlavních složek. Největší podíl představuje odpad na konci životního cyklu produktů, který dosahuje 10 bilionů eur. Tento objem zahrnuje materiály, které ekonomika nedokáže vrátit zpět do oběhu a místo toho je ztrácí jako odpad.

Energetické ztráty

Druhou nejvýznamnější složku tvoří energetické ztráty ve výši 8,7 bilionu eur. Ty vznikají například neefektivním využíváním energie v průmyslu, dopravě nebo budovách. Dalších 5,2 bilionu eur připadá na odpisy aktiv, kdy firmy nebo domácnosti vyřazují produkty dříve, než doslouží jejich technická životnost.

Menší, ale stále významné položky zahrnují zpracovatelské ztráty ve výši 0,9 bilionu eur a potravinový odpad, který dosahuje 0,7 bilionu eur ročně. Každá z těchto kategorií ukazuje konkrétní místo, kde ekonomika přichází o hodnotu, kterou by mohla zachovat.

Vývoj v čase podle zprávy nepřináší pozitivní zprávy. Produktivita využívání zdrojů stagnuje a míra cirkularity dokonce klesla ze 7,2 % na současných 6,9 %. To znamená, že podíl sekundárních materiálů v ekonomice se dál snižuje a závislost na primárních zdrojích roste.

„Za každá tři eura hodnoty vytvořené ekonomikou se jedno euro ztrácí,“ uvádějí autoři reportu. Tento poměr ukazuje, že problém neefektivního využívání zdrojů už nepředstavuje jen environmentální otázku, ale zásadní ekonomickou výzvu.

Doporučení a příležitosti

Report identifikuje několik klíčových sektorů, ve kterých mohou cirkulární strategie přinést největší ekonomický efekt. Patří mezi ně průmysl, stavebnictví a segment spotřebního zboží. Právě v těchto oblastech vzniká významná část materiálových toků a zároveň zde existuje vysoký potenciál pro zachování hodnoty prostřednictvím opětovného využití, oprav a recyklace.

V průmyslu se příležitosti soustředí na efektivnější využívání vstupních surovin a prodlužování životnosti výrobků. Stavebnictví nabízí prostor pro využívání recyklovaných materiálů a navrhování budov s ohledem na budoucí demontáž a opětovné využití komponent. V oblasti spotřebního zboží hraje zásadní roli redesign produktů, který umožní jejich snadnější opravy, modernizaci nebo opětovné použití.

Autoři reportu doporučují firmám zaměřit se na systémové změny. Klíčovou roli hraje redesign produktů i celých obchodních modelů, které umožní maximalizovat hodnotu zdrojů v průběhu celého životního cyklu. Firmy mohou posilovat zdrojovou efektivitu, omezovat vznik odpadu a rozvíjet modely založené na sdílení, opravách nebo zpětném odběru výrobků.

Důležitým krokem je také lepší využívání existujících aktiv. Mnoho produktů a zařízení zůstává nevyužitých nebo se používá jen částečně, což vede ke zbytečným investicím do nových zdrojů. Efektivnější správa a sdílení těchto aktiv může významně snížit Value Gap.*

-kce-