Firmy používající jednorázové plasty přispějí obcím 5,40 Kč za každého obyvatele

Firmy, které na trh uvádí jednorázové plasty, letos přispějí každé obci v Česku částkou 5,40 Kč za každého obyvatele. Hradit mají náklady spojené s litteringem, tedy úklidem volně pohozených odpadků. Firmám ukládá hradit náklady na úklid zákon o jednorázových plastech platný od ledna 2023. Opatření kritizuje Potravinářská komora ČR, která nesouhlasí s nastavením systému a prosazuje odklad placení poplatků.

Povinnost hradit náklady spojené s úklidem ze zákona ukládá výrobcům vybraných plastových výrobků uzavřít smlouvy o úhradě nákladů s minimálně 30 procenty obcí, ve kterých zároveň žije minimálně 30 procent obyvatel ČR. Poplatky se týkají výrobců, kteří na trh uvádí například sáčky na potraviny určené k okamžité spotřebě, nádoby na nápoje o objemu až tři litry, plastové tašky, nápojové kelímky i nádoby na potraviny. Celkové náklady jednotlivých firem se budou odvíjet od množství obalů, které uvedou na trh. "Celkem jde o 56 milionů Kč na příjmové i výdajové straně systému," doplnila Lucie Müllerová, mluvčí společnosti EKO-KOM.

Podle komory se zákon týká stovek firem, například všech výrobců minerálních vod, pekařských výrobků, čokolád, baget a sendvičů, baleného ovoce a zeleniny i kapsiček s dětskou výživou. Uvedla, že do odklízení odpadů by měli být zapojeni nejen výrobci, ale do kroků ke zlepšení situace by se měly zapojit všechny subjekty zapojené do odpadového hospodářství včetně veřejných a soukromých provozovatelů i obce. Odpovědnost by tak neměli nést pouze výrobci.

Potravinářská komora také kritizuje nastavení systému, kdy například u sáčků nejsou stanovená zvláštní kritéria rozlišující velikost. Za nesmyslné považuje zařazení až třílitrových nádob na nápoje do litteringu, protože takový odpad nevystihuje charakter odpadu ve veřejném prostoru. Do budoucna by se podle komory mělo diskutovat o spravedlivějším rozdělení poplatků mezi další materiály. Prosazuje také zastropování poplatků a jejich postupné snižování. Podle komory by měly vybrané peníze sloužit zejména ke vzdělávání lidí, aby se množství odpadu snižovalo.

Eko-kom ve spolupráci s Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem analyzovala pohozený odpad na různých místech v ulicích měst a vesnic nebo například v lokalitách kolem rekreačních vodních ploch. Společná studie uvádí, že z hlediska objemu tvoří 55,9 procenta odpadu plast, přes deset procent kov a téměř devět procent sklo. Pokud se na složení pohozeného odpadu pohlíží z hlediska počtu kusů, přes 71 procent tvoří cigarety, 13,6 procenta plast a čtyři procenta kovy. Z hlediska hmotnosti zabírá 30 procent pohozeného odpadu sklo, téměř 28 procent plast a 18,6 procenta cigarety. "Vizuální atraktivitu veřejného prostoru tak determinují zejména nedopalky cigaret a plastový odpad," uvádí studie. Příspěvky obcím by podle zákona měly letos platit i tabákové firmy, výše poplatků zatím není známá.

Studie uvádí, že největší zátěž litteringem je typická pro zastávky veřejné hromadné dopravy, kde je více než 2,5 kilogramu odpadu na 1000 metrů čtverečních. Velmi zatížené odpadem jsou také komunikace a lokality kolem rekreačních vodních ploch.

-čtk-

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down