Menu
e-shop
Výroba biometanu v Evropě je nadále na vzestupu. Na konci roku 2024 fungovalo v Evropě 1620 biometanových stanic, přičemž jen ve Francii bylo dalších 627 nových projektů na výrobu tohoto plynu z obnovitelných zdrojů ve fázi výstavby. K největšímu meziročnímu nárustu produkce došlo v roce 2024 nejen ve Francii, ale i Dánsku. Celková výrobní kapacita v Evropě tak již na začátku roku 2025 dosáhla sedmi miliard m³ ročně.
Největším producentem biometanu v Evropě je aktuálně Francie. V roce 2024 dosáhla její výrobní kapacita 13 861 GWh a současně připravovala více než 600 nových zařízení, což představuje nejvyšší počet projektů v Evropě. Francouzský model rozvoje biometanu je založen především na menších a středních zemědělských stanicích napojených přímo na distribuční síť. Biometan zde není pouze energetickým zdrojem, ale zároveň podporuje regionální rozvoj a stabilizuje příjmy zemědělců.
Dánsko patří mezi evropské lídry s nejvyšším podílem obnovitelného plynu na domácí spotřebě zemního plynu. Ten v srpnu 2025 dosáhl téměř 41 %. Díky systematické státní podpoře, rychlejším povolovacím procesům a důrazu na využití zemědělských zbytků se zde biometan stal klíčovým prvkem energetické strategie. Bioplyn a biometan již dnes pokrývají významnou část domácí spotřeby plynu a země dlouhodobě směřuje k jeho úplné náhradě biometanem.
Typická dánská biometanová stanice má kapacitu přibližně 35 GWh ročně, což je téměř čtyřikrát více než standardní bioplynová stanice (asi 9 GWh ročně) produkující elektřinu a teplo. Charakteristické je vysoké využití zemědělských zbytků a kejdy, důraz na snižování emisí metanu z chovu hospodářských zvířat a téměř kompletní dodávky produkce do plynárenské sítě. Podle EBA také v Dánsku neexistují čistě odpadové bioplynové stanice produkující biometan, protože biologicky rozložitelný komunální odpad se běžně zpracovává jako součást vstupního mixu v zemědělských bioplynových stanicích. Dánský model rozvoje stojí na dlouhodobě stabilním podpůrném rámci, rychlém povolovacím procesu a jasném politickém cíli využívat biometan jako domácí strategický zdroj energie.
V České republice vzrostla výroba biometanu meziročně ze 103 GWh na 211 GWh. Přestože byl rozvoj v minulých letech brzděn zejména nejasnými podmínkami podpory a pomalejšími povolovacími procesy, tuzemský sektor nyní postupně zrychluje. V absolutním objemu produkce však Česko zatím za vyspělejšími evropskými trhy zaostává.
„Na rozdíl od Dánska či Francie, kde je biometan již systematicky podporován a tvoří významnou část tamní spotřeby plynu, český trh se nachází teprve ve fázi intenzivní transformace. Vidíme však jasný posun směrem k výrobě biometanu a jeho dodávkám do distribuční soustavy. Klíčové nyní bude nastavit stabilní a předvídatelné podpůrné prostředí, zrychlit povolovací procesy a umožnit modernizaci stávajících bioplynových stanic. Pokud se podaří tyto podmínky naplnit, může se biometan stát nejen nástrojem energetické bezpečnosti, ale i významným pilířem dekarbonizace a rozvoje cirkulární ekonomiky v České republice,“ uvedl Tomáš Voltr, výkonný ředitel skupiny EFG.
Flotila českých biometanových stanic se v loňském roce rozrostla o tři na celkem 14. Jedna z nových výroben, BMS Krakořice, navíc získala prvenství v roli úplně první zemědělské 'biometanky', která v Česku vznikla takzvaně na zelené louce. Doposud totiž výroba biometanu závisela na konverzi stávajících bioplynových stanic. Celková výroba českých biometanových stanic dosáhla objemu 17 milionů m3.
S koncem roku 2025 skončil rámec podpory nových biometanových stanic formou zeleného bonusu, který kvůli nevýhodnému nastavení využilo jen pár zájemců. Nefunkční systém od letoška nahradila aukční podpora biometanu. Sektor si od této změny slibuje urychlení rozvoje a výrazné zvýšení počtu nových stanic. Kromě biometanu trh také očekává uvedení do života zatím spící podporu malých bioplynových stanic. Ty mohou zpracovávat jinak těžko využitelnou lokálně dostupnou biomasu a být tak skvělými zdroji elektřiny a tepla pro přímé místní využití.
Kromě strategického Akčního plánu se podařilo dotáhnout i legislativní priority pro rozvoj moderní energetiky. „Česká republika po letech čekání konečně přijala novelu Lex OZE III, která pozitivním způsobem upravuje podmínky pro rozvoj obnovitelných zdrojů, z pohledu bioplynového sektoru jde zejména o odšpuntování podmínek pro poskytování akumulace a flexibility,” uvedlo sdružení CZ Biom. Dalším, neméně důležitým krokem, bylo definitivní uzavření sporu o tzv. daň z plynu. Díky zavedení osvobození bioplynek od daně nastal konec nesčetným kontrolám a sporům s celní správou kvůli nelogickému zdanění, které dlouhá léta zbytečně byrokraticky i finančně zatěžovalo provozovatele.
-red-
