Menu
e-shop
Česká energetika potřebuje rychlejší a předvídatelnější povolovací procesy, aby bylo možné realizovat investice v řádu stovek miliard korun. Zároveň se ukazuje, že evropská regulace, včetně systému EU ETS a taxonomie, dnes vytváří nejistotu, která brzdí investory i modernizaci celého odvětví. Zástupci vlády, energetiky i dalšího byznysu se proto shodli, že bez zjednodušení pravidel a vytvoření stabilního prostředí nebude možné zajistit konkurenceschopnou a současně bezpečnou energetiku.
„Evropská unie dnes stojí před rozhodnutími, která ovlivní její energetickou bezpečnost i ekonomickou sílu na desítky let. Existují minimálně čtyři oblasti, které považuji za zásadní pro úspěch Česka i evropského energetického trhu. Je třeba zaprvé jasně podpořit energetická propojení na kontinentu a vytvořit energetické dálnice napříč EU. Musíme dále zrychlit povolovací procesy, kde vítáme návrhy obsažené v novele stavebního zákona. V rámci taxonomie je pak třeba jednoznačně uznat jádro jako udržitelný a nízkoemisní zdroj, a konečně je nutné nastavit realistické tempo dekarbonizace energeticky náročného průmyslu,“ shrnul Daniel Beneš, předseda představenstva Svazu energetiky ČR (SEČR) a předseda představenstva a generální ředitel ČEZ, a. s.
Diskutující se shodli, že složité povolovací procesy i dopady evropské regulace v oblasti emisních povolenek a taxonomie komplikují plánování a prodražují rozvoj energetické infrastruktury. Energetika naopak potřebuje jednoduchý a srozumitelný právní rámec, který bude investování motivovat, nikoli brzdit.
„Taxonomie musí respektovat realitu, ne blokovat transformaci. Stanovené termíny pro jádro a plyn současné realitě neodpovídají. Možnosti jednotlivých zemí EU, délka povolovacích procesů, dostupnost technologií a termíny dodávek či samotná dostupnost biometanu i vodíku v potřebném množství – to jsou fakta, která samotní investoři napřímo ovlivnit nemohou,“ sdělil Josef Kotrba, výkonný ředitel SEČR.
Pokud jde o český trh práce, dnes jej nebrzdí jen nedostatek zaměstnanců a nízká flexibilita, ale také přebytek administrativních povinností, které firmám komplikují fungování a odvádějí je od jejich hlavní činnosti. Řečníci v bloku věnovaném trhu práce tak upozornili, že zaměstnavatele zatěžuje zejména rozsah a roztříštěnost povinností – od opakovaného reportování stejných dat různým úřadům přes složité evidence pracovní doby až po administrativu spojenou s náborem nebo zaměstnáváním zahraničních pracovníků.
„Pokud chceme skutečně ‚úspěšné Česko‘, musíme začít u jednoduchého principu: méně byrokracie, více důvěry a flexibility. Bez toho nebude trh práce schopen reagovat na výzvy, které před námi stojí,“ prohlásil prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Jiří Horecký. Zároveň upozornil, že firmy dnes čelí častým změnám pravidel bez dostatečného přechodného období, bez jasného vyhodnocení dopadů a často i bez odpovídající odborné diskuse.
Velkou část zátěže představuje stálý nárůst administrativních povinností spojených se zaměstnaneckou agendou, přičemž značná část těchto povinností přichází v důsledku transpozice evropské legislativy. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka v této souvislosti upozornil, že jeho resort v minulých dnech poslal do legislativního procesu transpozici dvou evropských směrnic v tzv. minimalistické variantě, která k požadavkům z Bruselu nepřidává žádné další povinnosti.
„Bohužel, z Bruselu neustále připlouvají další a další administrativní požadavky. My budeme i nadále vycházet vstříc zaměstnavatelům a půjdeme cestou minimalistické varianty převzetí těchto povinností, abychom zaměstnavatele co nejméně otravovali,“ slíbil ministr Aleš Juchelka.
„Zdravotní diagnózou českého stavebnictví je chronická nedostatečnost,“ prohlásil v úvodu závěrečného bloku viceprezident Svazu podnikatelů (SPS) ve stavebnictví Zdeněk Soudný. Podle něj mají stavebníci nedostatek téměř všeho – od pracovníků přes materiály až po kapacity v povolování.
„Stát, který neumí stavět, neumí růst a prosperovat. Zkušenosti ze zahraničí přitom jasně ukazují, že to jde. Ve Finsku nebo Dánsku trvá povolení standardních staveb zpravidla šest až dvanáct měsíců, zatímco v Česku běžně pět let i déle. Pokud to chceme změnit, musíme zásadně zrychlit povolovací procesy, ideálně alespoň na polovinu. Stejně důležité je otevřít prostor inovacím a moderním technologiím, které dnes narážejí na zastaralé normy, a systematicky řešit pracovní trh. Bez desítek tisíc lidí navíc totiž nebude mít kdo stavět,“ uvedl Zdeněk Soudný.
Podle ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové je hlavní cestou k odbrzdění českého stavebnictví novelizace stavebního zákona a dalších pravidel, která její resort prosazuje. Pomalé, nepředvídatelné a byrokratické stavební předpisy považuje ministryně za hlavní překážku vyšší dostupnosti bydlení, rychlejšího rozvoje obcí i realizace strategických investic do dopravy nebo energetiky.
„Za zásadní v omezení byrokracie považuji vznik centrálního stavebního úřadu – jedné organizace s jedním ‚IČem‘ a jedním řízením. Jedno řízení pod jednou autoritou znamená pro stavebníky jedno podání, jedno kontaktní místo a jasnou odpovědnost,“ zdůraznila ministryně Mrázová.
„Nový stavební zákon je bezesporu jednou z nejsložitějších legislativních norem. Oceňujeme, že mu vláda dala prioritu a že se podařilo v krátkém čase udělat významný pokrok. Za Svaz dlouhodobě podporujeme model centrálního stavebního úřadu jako cestu ke zjednodušení a zrychlení povolovacích procesů,“ uzavřel prezident SPS Jiří Nouza.
-zr-
