Emise skleníkových plynů v EU ve čtvrtém čtvrtletí 2024 vzrostly o 2,2 %

Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2024 dosáhly emise skleníkových plynů v zemích Evropské unie odhadem 897 milionů tun ekvivalentu CO₂, což představuje meziroční nárůst o 2,2 % oproti stejnému období roku 2023 (878 milionů tun ekvivalentu CO₂). Hrubý domácí produkt (HDP) EU ve stejném období vzrostl o 1,5 % oproti předchozímu roku. Ukazují to data Eurostatu.

Největší nárůst emisí zaznamenaly domácnosti a energetika

Podle dat Eurostatu byly za tento nárůst emisí nejvíce zodpovědné dvě ekonomické oblasti: domácnosti, jejichž emise vzrostly o 5,2 %, a sektor výroby a dodávek elektřiny, plynu, páry a klimatizace, kde emise stouply o 4,6 %. Čtvrtletní odhady emisí skleníkových plynů tak doplňují tradiční ekonomické ukazatele, jako jsou HDP nebo zaměstnanost, a poskytují detailnější pohled na environmentální dopady hospodářské činnosti.

Šest zemí EU zaznamenalo pokles emisí, nejvíce Estonsko

Navzdory celkovému růstu emisí v EU došlo ve čtvrtém čtvrtletí 2024 k meziročnímu poklesu emisí ve šesti členských státech. Největší snížení zaznamenalo Estonsko (-11,3 %), následované Finskem (-6,1 %) a Švédskem (-2,3 %). Ze zmíněných šesti zemí došlo v Lotyšsku a Rakousku nejen k poklesu emisí, ale také k poklesu HDP. Ostatní čtyři státy – Estonsko, Finsko, Švédsko a Lucembursko – dokázaly snížit emise i při růstu své ekonomiky.

Evropská unie se v rámci klimatické legislativy zavázala snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů o 55 % a dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Aktuální vývoj však ukazuje, že dosažení těchto cílů bude vyžadovat další úsilí, zejména v sektorech s rostoucími emisemi.*

-sol-