V souvislosti s postupným pronikavým zvyšováním poplatků za ukládání směsného komunálního odpadu (SKO) na skládky Martina Filipová, ředitelka Oddělení regionálního provozu společnosti EKO-KOM, v rozhovoru pro Moderní obec i ze své dřívější zkušenosti z práce starostky ve Vraném nad Vltavou, vyjádřila přesvědčení, že nastává doba, kdy by se vedení mnoha radnic měla mezi řešením mnoha jiných naléhavých problémů zastavit a zapřemýšlet, zda by si odpadový systém v jejich městech a obcích nezasloužil změny, aby byl efektivnější a úspornější.
Proto společnost EKO-KOM – inspirována podobným projektem připraveným už před pár lety Moravskoslezským krajem – letos 1. ledna zahájila Projekt podpory intenzifikace tříděného sběru, do něhož se mohou dobrovolně zapojit všechny obce a všechna města (může jít také o sdružení obcí nebo místní akční skupiny) na území ČR, jež se rozhodnou nechat si odborně zpracovat studie Optimalizace hospodaření s komunálními odpady (tzv. optimalizační studie).
Jednotlivé radnice, které v soutěžní výzvě vyhlášené společností EKO-KOM na zpracování optimalizační studie uspějí, mohou na úhradu nákladů na jejich zpracování obdržet finanční příspěvky.
Každý takový příspěvek obci či městu (sdružení obcí, MAS) bude činit maximálně 30 % podílu na prokazatelně vynaložených nákladech na zpracování optimalizační studie v souladu s podmínkami výzvy – nejvýše však ve výši 60 tisíc korun.
Příspěvky budou vypláceny na základě smluv o spolupráci a o zpracování studie uzavřených do letošního 30. dubna (a schválených v zastupitelstvu či radě příslušného sídla) se společností EKO-KOM jednotlivými obcemi a městy (či sdruženími obcí nebo místní MAS) postupně podle pořadí společností EKO-KOM přijatých nabídek na uzavření výše uvedených smluv, a to do vyčerpání částky 800 tisíc korun alokované na tyto účely vyhlašovatelem programu.
Vyšli jsme, jak už bylo řečeno, ze zkušenosti Moravskoslezského kraje, který podobný program, avšak v podobě dotačního titulu, vyhlásil pro obce a města na svém území už před několika roky. Ve studiích, které takto s podporou kraje v jednotlivých městech a obcích vznikly, by nás samozřejmě zajímala především sesbíraná a zpracovaná data vztahující se ke tříděnému odpadu. K nim bychom však neměli přístup, protože vlastnická práva k takto pořízeným studiím pochopitelně měly příslušné obce a města.
Proto jsme si v Moravskoslezském kraji v roce 2021 vyzkoušeli pilotní projekt a uzavřeli smlouvy o spolupráci s několika tamními obcemi a městy. Smlouvy byly, jednoduše řečeno, koncipovány následovně: Pokud se v obci (městě) rozhodnete, že si necháte zpracovat optimalizační studii, finančně vám na ni přispějeme za podmínky, že my vám a zpracovateli pro ni poskytneme srovnávací data pro benchmarking, která budou zahrnuta do dané studie. Zároveň po vás budeme chtít, aby studie kromě požadavků, jež si zadáte vy, sledovala i další, námi stanovená kritéria, která se týkají právě tříděného odpadu.
Šlo nám totiž o to, aby z výsledků každé námi finančně podpořené optimalizační studie co nejvíce těžila jak obec pro své další rozhodování v oblasti odpadového hospodářství, tak abychom z toho měli benefit i my a mohli jsme ve spolupráci s danou radnicí získávat ze směsného komunálního odpadu více tříděné složky.
A protože se nám tento pilotní projekt v Moravskoslezském kraji osvědčil – a také tamní municipality s ním byly spokojeny, rozhodli jsme se jej s určitými úpravami překlopit do ryze dobrovolného projektu pro všechny obce, města, sdružení obcí či místní akční skupiny na celém území ČR. Prostřednictvím datových schránek jsme je o tomto chystaném projektu informovali už loni 11. prosince.
Pravda, některé radnice to bohužel pochopily tak, že zapojení do projektu a pořízení optimalizační studie je pro ně novou povinností. Ne, není tomu tak. Opravdu je na dobrovolném rozhodnutí radnice, zda se do projektu na podporu intenzifikace tříděného sběru odpadu s obsahem obalových složek zapojí či nikoliv.
Jde o to, aby nějaký nezávislý subjekt odborně zanalyzoval, zda stávající odpadový systém, který mohl vznikat třeba i před deseti, patnácti a více lety, v daném sídle není zastaralý a umí se efektivně a s co nejnižšími náklady vypořádat například s postupným pronikavým zvyšováním poplatků za ukládání směsného komunálního odpadu (SKO) na skládky.
Optimalizační studie proto musí obsahovat analýzu odděleného sběru využitelných složek komunálních odpadů (tj. papír, plasty, sklo, kovy, nápojový karton, dřevo, včetně jejich obalové složky).
S tím souvisí hledání odpovědí na otázky typu: Má obec/město dostatek nádob na odpad, tříděný i směsný komunální, a jsou správně rozmístěny s ohledem na co nejkratší donáškové vzdálenosti pro občany? Je tam správně nastavená četnost svozů odpadu a je celý místní odpadový systém uživatelsky dostatečně komfortní?
Uvedu příklad: Často máme pod kuchyňskou linkou igelitový sáček pro tříděný odpad. Ráno cestou do zaměstnání naplněný sáček chceme někde odložit. Jdeme-li kolem nádoby na tříděný odpad s horním výsypem, odsuneme její víko a sáček do něj odložíme. Ovšem máme-li při cestě pouze zvonový kontejner, je mnohem pracnější obsah sáčku do něho dostat úzkým otvorem. Jistě, „zvon“ má také své výhody – nikdo do něho nenacpe něco většího, co do tohoto kontejneru nepatří.
Důležité však je vždy s ohledem na charakter lokality, typ osídlení, složení obyvatelstva – ale třeba i výsledky analýzy obsahu nádob apod. posoudit, který typ nádoby je v konkrétním místě uživatelsky komfortní a dosáhnu-li instalací právě těchto (a ne jiných) nádob, aby lidé v obci produkovali co nejvíce tříděných složek a co nejméně SKO. Tedy aby kvůli zbytečně vysokým nákladům na odpadový systém obecní či městský rozpočet zbytečně nekrvácel a abychom zároveň splnili zákonné podmínky, které nám ukládá evropská a česká odpadová legislativa.
Závaznými kritérii, která jsou pro pořízení optimalizační studie v naší smlouvě s radnicí zapracována, samozřejmě sledujeme svůj zájem (který se ovšem kryje i se zájmem obce či města), aby ze studie vyplynuly další místní možnosti zvyšování míry zpětného odběru, v našem případě hlavně obalového materiálu.
Primárně zpracovatel studie proto musí v souladu s uvedenými kritérii zhodnotit zahuštěnost sběrné sítě na tříděný odpad, účelnost rozmístění sběrných nádob a měl by s využitím moderních technologií zpracovat i passport této sítě. Ono se totiž vyplatí mít jednotlivá místa, kde se kontejnery nacházejí, zapracována jako jednotlivé body v GPS mapě. Pak lze snáze a operativně modelovat například optimální docházkové vzdálenosti, optimální režim vývozu nádob apod.
Zpracovatel studie by samozřejmě měl navrhnout i způsoby řešení případných problémů, které optimalizační studie v místním odpadovém systému odhalí. Ze studie může třeba vyplynout, že nějaké území dané obce není vůbec zasíťováno, tedy že tam nejsou žádné nádoby. Zpracovatelská firma by měla spočítat i potenciál růstu tříděného odpadu, protože o ten nám ve společnosti EKO-KOM jde v první řadě – a mělo by o něj jít i obci. Čím více obec vyprodukuje tříděného odpadu, tím méně vyprodukuje směsného odpadu a sníží své náklady.
Sám připouštíte, že současné úvahy o povinném zálohování ještě nejsou definitivní verzí toho, jak bude třídění „petek“ a plechovek v naší zemi za dva roky vypadat. Bavíme-li se o současnosti, tak zpracovatel studie bude muset hrát s kartami, které nám česká legislativa namíchala nyní. Které karty budeme mít v tomto smyslu v ruce za dva roky, zatím nevíme.
Ano, z rozboru vyplyne, kolik „petek“ se v obci ve žlutých kontejnerech ročně vysbírá. Kdybych byla na místě zpracovatele studie, možná bych ji předala obci ve variantě A a ve variantě B. Jednu variantu s „petkami“ a druhou bez nich, aby se obec mohla správně rozhodnout, kdyby se na zálohování PET lahví v ČR přešlo, nebo pokud by se naopak od tohoto záměru ustoupilo.
Správně říkáte, že obce mezi sebou často komunikují a sdílejí své zkušenosti, třeba i s poradenskými firmami. Pokud však jde o EKO-KOM, věc se má tak, že obec do výběru zpracovatele vkládá vlastní peníze a sama si jej také vybírá. EKO-KOM proto do tohoto výběru v žádném případě vstupovat nemůže a ani nebude.
Našimi kritérii, jichž se zpracovatel studie musí držet, můžeme pouze přispět k tomu, aby obec vysoutěžila toho nejlepšího. Ani my totiž rozhodně nechceme, abychom z obcí dostávali studie navzájem podobné jako vejce vejci, prostě vyráběné metodou „ctrl-c a ctrl-v“. Svůj finanční příspěvek poskytneme pouze v případě, že studie bude mít všechny náležitosti podle námi zvolených kritérií, a to včetně passportu sběrné sítě v obci.
Všechny podrobnosti o výzvě k podávání nabídek v rámci projektu podpory intenzifikace tříděného sběru v roce 2024 obdržely obce a města, jak jsem už zmínila, loni v prosinci do svých datových schránek. Tyto informace jsou také vyvěšeny na našem webu www.ekokom.cz a rádi vám je případně dál doplní či vysvětlí i naši oblastní a regionální manažeři.
Ivan Ryšavý
