EEA: Dekarbonizaci průmyslu brzdí nedostatek financí i infrastruktury

Evropa může posílit konkurenceschopnost svého průmyslu a současně snížit jeho dopady na klima a životní prostředí. Transformace však musí zrychlit, upozornila zpráva Evropské agentury pro životní prostředí (EEA). Zabývá se politikami, investicemi a podmínkami potřebnými k rozsáhlému zavádění nízkoemisní výroby a postupů oběhového hospodářství.

Snazší kroky už nestačí

Zpráva Europe’s industrial transformation — from environmental progress to clean competitiveness (Průmyslová transformace Evropy – od environmentálního pokroku k čisté konkurenceschopnosti) zdůrazňuje potřebu zásadně urychlit snižování průmyslových emisí. Možnosti snazších opatření jsou podle agentury z velké části vyčerpány. Evropské politiky za posledních patnáct let přispěly k výraznému zlepšení. Emise znečišťujících látek z průmyslu podstatně klesly a snížily se také emise skleníkových plynů, přestože hospodářská aktivita rostla.

Emise na tunu výrobku klesají pomalu

Odvětví s největším podílem na průmyslových emisích však podle EEA stále nepostupují tempem potřebným k dosažení klimatické neutrality. Zejména při výrobě cementu, železa a oceli se emise oxidu uhličitého na tunu výrobku od roku 2010 snížily jen mírně.

Pokles celkových emisí tak nelze automaticky považovat za výsledek zásadní dekarbonizace výrobních procesů. Dosažení klimatické neutrality bude vyžadovat rozsáhlé zavádění technologií, které tyto procesy podstatně změní.

Hlavní překážkou je zavádění technologií

Průmysl nadále významně zatěžuje životní prostředí. Evropská unie zároveň usiluje o posílení průmyslové výroby, což potřebu rychlejší transformace dále zdůrazňuje. Hlavní překážkou podle EEA již není především technická připravenost nízkoemisních řešení, ale nedostatečné podmínky pro jejich širší využití. Agentura upozorňuje na tři priority:

• vytvořit předvídatelné a ambiciózní podmínky pro investice a přilákat soukromý kapitál, aby se do roku 2030 podařilo pokrýt chybějící financování transformace v odhadované výši 30 až 60 miliard eur ročně;

• urychlit budování infrastruktury pro elektřinu, vodík a zachytávání a ukládání oxidu uhličitého, zajistit spolehlivější přístup k potřebným surovinám a řešit nedostatek technických dovedností pracovníků;

• zlepšit dostupnost levné elektřiny z obnovitelných zdrojů. Elektrifikace podle agentury představuje jednu z klíčových cest k posílení energetické bezpečnosti a konkurenceschopnosti průmyslu.

Vysoké počáteční náklady

Čistý průmysl, který efektivně využívá zdroje, může být podle EEA dlouhodobou konkurenční výhodou. Přechod k němu však vyžaduje vysoké počáteční investice. V krátkodobém a střednědobém horizontu proto mohou podniky čelit problémům s konkurenceschopností.

Samotná přísnější environmentální regulace, důsledné zpoplatnění emisí uhlíku ani příznivější podmínky pro investice nemusejí stačit k tomu, aby průmysl transformaci zvládl a současně si udržel konkurenceschopnost.

Ochrana, rozšiřování čistých řešení a restrukturalizace

EEA vidí příležitost v průmyslové politice, která propojí konkurenceschopnost s klimatickými a environmentálními cíli EU. Takový přístup má vyváženě kombinovat tři oblasti:

• ochranu průmyslu během transformace (shielding);

• vytváření trhů pro čistá řešení a urychlování investic do jejich rozšíření (scaling);

*restrukturalizaci průmyslu a jeho zapojení do čistých hodnotových řetězců (restructuring).

Úspěch evropské průmyslové transformace bude podle agentury stále více záviset na schopnosti zavádět dostupné technologie v dostatečném rozsahu. Potřebuje proto dlouhodobě předvídatelnou politiku, investice, infrastrukturu, dostupnou čistou energii, suroviny a kvalifikované pracovníky. Propojení těchto podmínek s ochranou podniků během přechodného období může pomoci sladit konkurenceschopnost a odolnost evropského průmyslu s klimatickými a environmentálními cíli.

-wal-