"Ministerstvo životního prostředí (MŽP) musí počkat na posouzení stížnosti Ústavním soudem, proto je v tuto chvíli předčasné cokoli komentovat. Ministerstvo postupuje v souladu se zákonem, nicméně nám nepřísluší posuzovat, jestli je nebo není stěžovateli avizovaná část správního řádu v rozporu s ústavním pořádkem," řekla Krejčí.
Advokát Luboš Kliment uvedl, že rozhodování je ovlivněné i přípravou stavby nových jaderných zdrojů v Česku. Obce podle něj chtějí nestranné posouzení procesu. Dolní Cerekev je v lokalitě nazývané Hrádek, což je jedno ze čtyř území v ČR zvažovaných pro úložiště. Obce se jeho stavbě dlouhodobě brání.
Kliment uvedl, že harmonogram přípravy úložiště projednala vláda, jejímž členem je i ministr životního prostředí. "My tvrdíme, že řízení, které se vede, je tím ovlivněné a chtěli jsme namítat podjatost ministra. Jenže podle správního řádu my podjatost ministra namítat nemůžeme. Proto to dáváme k Ústavnímu soudu," řekl. Městys Dolní Cerekev v ústavní stížnosti žádá zrušení příslušné části správního řádu pro jeho rozpor s ústavním pořádkem.
Městys jedná i v zájmu zbývajících obcí v této lokalitě, již chce správa úložišť dál zkoumat kvůli úložišti, uvedl jeho právní zástupce. První námitku možné podjatosti MŽP a jeho ministra podal Kliment za obce v tomto území koncem minulého roku kvůli spolupráci České geologické služby spadající pod stejné ministerstvo se správou úložišť. Podle ústavní stížnosti se ministr zabýval pouze možnou podjatostí úředníka, jemuž přísluší vydat rozhodnutí o stanovení průzkumných území pro úložiště, v usnesení pak uvedl, že podjatost nebyla shledána. Obce proti rozhodnutí letos v únoru podaly rozklad, který podle jejich stížnosti ministr minulý měsíc zamítl. Ministrem životního prostředí je od března 2023 Petr Hladík (KDU-ČSL).
"Jelikož už byly vyčerpány všechny opravné prostředky a jelikož jsou stěžovatelé přesvědčeni o neoprávněném zásahu do jejich práv, podávají tuto ústavní stížnost," stojí v jejím textu.
Právní zástupce také uvedl, že přestože ještě nebylo vydané rozhodnutí o stanovení průzkumných území, SÚRAO už v této lokalitě žádá o povolení vrtů o hloubce přes 1000 metrů.
Mluvčí správy úložišť Martina Bílá na uvedla, že vrtné práce do 1000 metrů SÚRAO v současné době, kdy nejsou stanovená průzkumná území pro zvláštní zásah do zemské kůry, neplánuje. "Podnikáme ale všechny kroky, které nám současná legislativa umožňuje a nařizuje, včetně přípravných prací, k hlubokým vrtům," uvedla mluvčí. Dodala, že projektování vrtů je komplexní a sofistikovaný proces, který vyžaduje provedení řady administrativních kroků. K získání dílčích souhlasů a povolení není potřeba stanovení průzkumného území, řekla.
SÚRAO chce pro hlubinné úložiště dál prověřovat lokality Horka a Hrádek na Vysočině, Janoch u jihočeského Temelína a Březový potok na Klatovsku. Nejvhodnější místo chce správa vybrat do roku 2030.*
-čtk-
