Zatímco v zemích s vyspělým odpadovým hospodářstvím je decentralizované kompostování, nejčastějším způsobem řešení problematiky přebytečné biomasy, v České republice se zatím objevují jen první vlaštovky.
Decentralizovaným kompostováním se rozumí vytvoření sítě regionálních kompostáren, která pokryje dané území tak, aby veškerý vznikající bioodpad, především BRKO z údržby ploch zeleně obcí a zahrad občanů a rostlinných zbytků z domácností, byl svezen a zpracován s co nejnižšími náklady.
Aby se myšlenka spolupráce mezi obcemi a zemědělci dostala do širšího povědomí, uspořádala Zemědělská a ekologická agentura ZERA sérii výjezdních seminářů, které se postupně uskutečňují ve všech krajích. Tyto vzdělávací akce jsou pro účastníky zdarma díky podpoře Programu rozvoje venkova Ministerstva zemědělství ČR. Jedná se o jednu z aktivit projektu "Management erozně ohrožených půd s využitím kompostu", který si klade za cíl podpořit komunikaci v regionu s cílem využít zdroje živin v místě jejich vzniku.
Na čtrnácti jednodenních vzdělávacích seminářích je účastníkům představen koncept decentralizovaného kompostování, legislativní podmínky zpracování biologicky rozložitelných odpadů (BRO), praktické informace o provozu zařízení a využívání kompostu na zemědělské půdě a možnosti čerpání prostředků na budování těchto zařízení ze strukturálních fondů EU.
Každý seminář je vždy doplněn exkurzí na kompostárnu v daném regionu. Účastníci se na praktických příkladech seznámí s problematikou zpracování biologicky rozložitelných materiálů, a to jak z pohledu kvality BRKO a dodržení technologie, technického vybavení zařízení, tak z pohledu nastavení a účinnosti systému třídění a sběru a využití výstupu z kompostárny - kompostu.
UDRŽITELNÝ MODEL SBĚRU
Na již uskutečněných seminářích byl patrný velký zájem o tuto tematiku především ze strany zástupců obcí. Mezi nejčastěji kladené otázky patří, jak by měl vypadat dlouhodobě udržitelný model sběru a zpracování bioodpadu v regionu.
Jako nejvhodnější se podle českých i zahraničních zkušeností jeví začlenit bioodpady do kontextu ostatních odpadů v regionu a hledat nejlevnější varianty svozu a zpracování v územních celcích na úrovni svazku obcí. Pokud přistupuje k otázce bioodpadů každá obec individuálně, dochází k významnému nárůstu nákladů. Nejlevnější variantou je obvykle vytvořit síť kompostáren se svozovou vzdáleností 10 až 15 km a kapacitou asi 1000 až 3000 tun zpracovaného bioodpadu za rok. Tyto kompostárny je ideální provozovat ve spolupráci se zemědělci. Spolupráce se zemědělcem je možná pro každou obec samostatně, ale výhodnější je jako svazek obcí případně jako místní akční skupina. V České republice je již několik dobrých příkladů řešení problematiky komunálních odpadů formou svazku obcí.
SPOLUPRÁCE OBCE A ZEMĚDĚLCE JE VÝHODNÁ
Zemědělci mají část potřebné techniky, často i vhodné prostory (nepoužívané hnojiště či silážní žlab) a především potřebné zkušenosti se zpracováním biomasy a obsluhou strojů. Obec tedy nemusí kupovat veškerou techniku, která by byla jen částečně využita, nemusí zaškolovat a platit pracovníka a hledat pro něj další využití, neboť provoz decentralizované kompostárny obvykle nepokryje celý pracovní úvazek.
Nabídka obce či svazku obcí přináší zemědělci možnost rozšířit své dosavadní podnikání a zúročit tak své zkušenosti. Navíc zemědělec může část odměny získávat formou kompostu, který zajistí dlouhodobé zvýšení úrodnosti půdy. Zapojení do zpracování bioodpadu v regionu je proto pro zemědělce výhodné. Řeší se tím i častý problém s odbytem výsledného produktu - kompostu.
Vzhledem k tomu, že kompost vyrábí zemědělec, který ho také využívá na svoje pozemky, velmi se tím zvýší důvěra ostatních zemědělců, zahradníků a dalších potencionálních odběratelů v toto kvalitní organické hnojivo.
Ing. Květuše Hejátková
Ing. Lucie Valentová, PhD
Olga Křížová
ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o. s.
Cyklus seminářů bude pokračovat v únoru, informace na www.zeraagency.eu. Projekt č. 12/015/1310b/563/000148 je financován z Programu rozvoje venkova ČR na období 2007-2013
CO TO JE SPRÁVNÁ KOMPOSTÁŘSKÁ PRAXE
Kompostárna má splňovat správnou kompostářskou praxi, tj. být vybavena technikou a technologií, která minimalizuje produkci emisí - do vzduchu, půdy a vody. Tohoto lze dosáhnout:
Splnění zákonných požadavků na suroviny a postup kompostování: surovinová skladba (druh a vlastnosti surovin), kapacita zařízení (s ohledem na denní objem vstupů), zvolená technologie, provozní management kompostárny, umístění kompostárny
Biodagradabilnost výchozích surovin s ohledem na minimální ztrátu organického uhlíku a dusíku
Individuální optimalizace systémů procesů a řízení provozu s cílem dosáhnout nejnižšího objemu emisí
Splnění zákonných požadavků na kvalitu výsledného produktu - kompostu
Princip provozu s nízkými emisemi:
- dočasné skladování surovin podle kvality
- vytvoření homogenních podmínek pro řízený rozklad odpadu
- surovinová skladba C_N=30:1 (užší vede ke ztrátám dusíku)
- vlhkost 45-50-60 % (podle přítomnosti strukturního materiálu)
- pH 6,5-7 (nižší i vyšší je nevhodná pro mikrobiální činnost)
- teplota - teplota nad 55-60 °C po delší dobu, než je nutné pro hygienizaci, proces zpomaluje
- provzdušňování (dostatek strukturního materiálu)
KOMPOSTÁRNY
| Kraj | Zlínský | Pardubický | Jihočeský |
| Počet kompostáren | 22 | 20 | 20 |
| Celková projektovaná kapacita (tis. t/rok) | 67 | 65,9 | 198,65 |
| Naplnění projektované kapacity (tis. t/rok) | 53 | 52 | 63 |
PŘÍKLADY ÚSPĚŠNÝCH KOMPOSTÁREN
PROAGRO Nymburk, a. s., biofermentační středisko (kompostárna), Městec Králové
| Rok uvedení do provozu | 1993 |
| Kapacita | 28 tis. t/rok |
| Cena za zpracování bioodpadu | z údržby veřejné zeleně 200 Kč/t, BRO z kuchyní a stravoven 1000 Kč/t |
| Množství vyrobeného kompostu | 24 tis. t/rok |
| Produkt | kompost ORGANIC |
| Uplatňování trhu na základě | registrace dle zák. o hnojivech ÚKZÚZ |
| Cena kompostu bez DPH a dopravy | 550 Kč/t |
| Surovinová skladba | zvířecí trus (hlavní složka, pochází z vlastních chovů), tráva, piliny, odpady z čištění obilovin, BRO z kuchyní a stravoven, malé množství kalů z ČOV |
| Kompostárna Jarošovice, s. r. o. | |
| Rok uvedení do provozu | 2009 |
| Kapacita | 10 tis. t/rok |
| Cena za zpracování bioodpadu | 150-2000 Kč/t dle druhu odpadu |
| Množství vyrobeného kompostu | 4000 t/rok |
| Produkt | kompost Farmář |
| Uplatňování trhu na základě | registrace dle zák. o hnojivech ÚKZÚZ |
| Cena kompostu bez DPH a dopravy | 350 Kč/m3 |
| Pozn: Kompostárna Jarošovice, s. r. o. je příkladem decentralizovaného kompostování, kdy zemědělec kompostuje bioodpady včetně kuchyňských zbytků z přilehlého regionu. Kompostárna Jarošovice vznikla na základě dohody mezi místními zemědělci, odpadářskými svozovými firmami a obcemi mikroregionu Vltavotýnsko. | |
| Kompostárna OTR recycling, s. r. o., Staré Město u Uherského Hradiště | |
| Rok uvedení do provozu | 2002 |
| Kapacita | 30 tis. t/rok |
| Cena bez DPH za zpracování bioodpadu | 500 Kč/t |
| Množství vyrobeného kompostu | 10 000 t/rok |
| Produkt | rekultivační substrát |
| Uplatňování trhu na základě | registrace dle zák. o hnojivech ÚKZÚZ |
| Cena kompostu bez DPH a dopravy | 300 Kč/t |
| Surovinová skladba | 80 % BRKO |
Výjezdní semináře na podporu využití kompostu v zemědělství se postupně uskutečňují ve všech krajích.
