Čínský prezident Si Ťin-pching v roce 2020 slíbil, že Čína zdvojnásobí produkci energie získávané velkými větrnými a solárními elektrárnami na 1200 gigawattů do roku 2030, podle zprávy americké nezávislé skupiny Global Energy Monitor (GEM) ale tohoto cíle dosáhne již v roce 2025. Autoři zprávy nicméně upozorňují na to, že v Číně roste zároveň počet uhelných elektráren, které jsou částečně zálohou pro nové větrné a solární elektrárny.
V prvním čtvrtletí letošního roku čínská solární kapacita v užitkovém měřítku dosáhla 228 gigawattů, což je více než ve zbytku světa dohromady, píše se ve zprávě. Tento typ zařízení je soustředěn především v severních a severozápadních provinciích země, jako jsou Šan-si, Che-pej či Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang.
Podle zprávy GEM rozestavěné solární elektrárny ke stávající kapacitě přidají dalších 379 gigawattů, což je třikrát víc, než se chystají přidat Spojené státy, a téměř dvakrát víc, než chystá Evropa.
Čína podle zprávy učinila rovněž obrovský pokrok v budování větrných elektráren, které nyní generují přes 310 gigawattů energie, což je dvojnásobek úrovně z roku 2017 a zhruba tolik, kolik vyrábí dalších sedm největších producentů větrné energie. V autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko, Sin-ťiang, v provincii Kan-su a při pobřeží navíc rostou nové projekty, které by ještě před rokem 2025 měly přidat dalších 371 gigawattů.
Zjištění skupiny Global Energy Monitor, jejíž práci podle BBC využívá například Světová banka či Mezinárodní agentura pro energii, jsou v souladu s dřívějšími zprávami a údaji čínské vlády. Podle nich by Čína mohla snadno překonat svůj cíl zajišťovat třetinu energetické spotřeby do roku 2030 z obnovitelných zdrojů.
Pokrok v rozšiřování obnovitelných zdrojů v Číně zpráva připisuje mimo jiné štědrým dotacím ze strany čínské vlády a také nařízením, jež mají vyvíjet tlak na firmy a provinční vlády.
V červnu Čína zahájila provoz největší světové elektrárny spojující výrobu solární a vodní energie. Elektrárna Kche-la (v anglickém přepisu Kela) se nachází na Tibetské náhorní plošině ve velké nadmořské výšce a ročně je schopna vyrobit dvě miliardy kilowatthodin elektřiny, což stačí k uspokojení energetické potřeby 700 000 domácností.
I přes zmíněné úspěchy není transformace čínské energetiky bez problémů. Rekordní vlny veder a sucha v posledních letech ochromily činnost hydroelektráren, což vedlo k nedostatku elektřiny. K nejistotě přispívala i zastaralá elektrická síť a nedostatečná flexibilita v přenosu elektřiny mezi regiony.
Více než tři čtvrtiny uhelné, větrné a solární energie je generováno na řídce osídleném západě Číny, většina energie se ale spotřebovává na tisíce kilometrů vzdáleném východě.
S tím, jak jsou postupně nahrazovány a vyřazovány z provozu starší projekty, však objem odpadu prudce stoupá a velké množství kapacit se již blíží důchodovému věku, což představuje velká rizika pro životní prostředí. Například fotovoltaické panely mají životnost kolem 25 let a mnoho čínských projektů již vykazuje významné známky opotřebení, uvedl v červnu čínský deník Science and Technology Daily. Podle odborníků, které deník oslovil, bude muset Čína do roku 2030 recyklovat 1,5 milionu tun fotovoltaických panelů a v roce 2050 vzroste toto číslo přibližně na 20 milionů tun.
Podle jednoho ze scénářů vypracovaných Mezinárodní agenturou pro obnovitelné zdroje energie (IRENA) by celosvětový odpad jen ze solárních projektů mohl do roku 2050 dosáhnout množství 212 milionů tun ročně.
Čína tak uvedla, že chce mít do konce dekády vyspělý systém recyklace větrných turbín a solárních panelů. Vypracují ho společně několik čínských institucí a Národní komise pro rozvoj a reformy. To bude samozřejmě velkou výzvou, neboť první generace zařízení pro obnovitelnou energii nebyly navrženy zrovna s největším ohledem na snadnou demontáž a recyklovatelnost, jako se již dnes vyrábějí novější modely.
Pokud by tato obrovská nálož odpadů ze zařízení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů skončila na skládkách, mohla by kontaminovat půdu a podzemní vody. Její spálení by pak uvolnilo značné množství skleníkových plynů a potenciálně toxických látek.
Mezinárodní agentura pro energii (IEA) uvedla, že letos by celosvětové kapacity na výrobu obnovitelné energie měly rekordně zvýšit a narůst o třetinu. Největším tahounem bude právě Čína.
„Očekává se, že celosvětový přírůstek obnovitelných kapacit letos raketově vzroste o třetinu kvůli rostoucí politické podpoře, zvyšujícím se cenám fosilních paliv a obavám o energetickou bezpečnost,“ uvedla EIA. Agentura navíc předpokládá, že růst kapacit bude pokračovat i v příštím roce. Celková produkce obnovitelných energií by měla příští rok vystoupat na 4500 gigawattů, což odpovídá celkové energetické produkci Číny a Spojených států.
Už v roce 2022 tvořilo rozšíření obnovitelných zdrojů v Číně téměř polovinu celosvětových nárůstů kapacity. Do roku 2024 se očekává nárůst čínského podílu na 55 procent.
Dvě třetiny očekávaného rozšíření výrobních zařízení pro takzvanou zelenou elektřinu v roce 2023 tvoří fotovoltaika. Tento trend bude podle IEA pokračovat i v roce 2024. „Vývoj velkých fotovoltaických systémů jde ruku v ruce s růstem menších systémů,“ míní odborníci. Spotřebitelé se totiž s ohledem na zvýšené ceny elektřiny snaží snížit své účty výstavbou malých fotovoltaických systémů na střechách.
I v případě větrné energie počítá agentura znovu se silným nárůstem. Ten by měl přijít poté, co se odvětví dva roky celosvětově potýkalo s výrobními problémy kvůli pandemickým omezením v Číně a problémům dodavatelských řetězců v Evropě a USA. Očekává se, že se řada projektů, které byly dříve odloženy kvůli problémům s dodávkami, zrealizuje v roce 2023. Dodavatelské řetězce pro výstavbu nových větrných turbín se – na rozdíl od fotovoltaiky – nevyvíjely dostatečně rychle, aby ve střednědobém horizontu uspokojily poptávku.*
Anna Soldatova
