Menu
e-shop
Evropa v rámci svého plánu NextGenerationEU s rozpočtem 750 miliard eur pro zelené projekty již vyčlenila přes 250 miliard eur, z čehož 66 miliard již přináší hmatatelné výsledky, například modernizaci dopravy, rozvoj obnovitelných zdrojů a zateplování budov pro úsporu energie. NextGenerationEU představuje největší stimulační balíček v historii EU a podporuje ekologickou transformaci i digitální inovace, které jsou klíčové pro udržitelný růst a snížení emisí. Celá řada projektů po celé Evropě již zlepšuje veřejnou dopravu, posiluje obrany proti přírodním katastrofám a modernizuje infrastrukturu v souladu s cíli klimatické neutrality.
Financování zelených technologií z Washingtonu však už není jisté. Tento transatlantický rozdíl není jen otázkou politiky, ale přetváří globální investiční toky. Soukromý kapitál se stále více zajímá o trhy, které nabízejí stabilní a dlouhodobou podporu. Pro firmy, které sázejí na inovativní energetické technologie, se tak mění výpočet rizik.
Protože federální vláda v USA omezuje svou podporu ve formě dotací i investic, roste tlak na odvětví stavebnictví. Toto odvětví je významným zdrojem znečištění životního prostředí, protože je jedním z hlavních producentů emisí CO2 a dalších environmentálních škod. Stavebnictví spotřebuje téměř třetinu světové energie a představuje jednu z nejrychlejších cest k dekarbonizaci. Nicméně mnohé projekty, zejména velké rekonstrukce nebo nové technologie, nyní hrozí zpožděním nebo omezením.
Majitelé budov na to reagují změnou strategie. Bez záruky dotací či stabilních pobídek čím dál více sázejí na levnější postupy. Místo drahých rekonstrukcí se soustředí na zlepšení provozní efektivity – například využívají umělou inteligenci a datovou analytiku ke sledování a optimalizaci spotřeby energie v reálném čase.
Evropské projekty tohoto typu už přinášejí měřitelné úspory. Příkladem může být velká komerční budova v Litvě, která snížila náklady na energii o více než milion eur ročně díky softwaru, který optimalizuje řízení klimatizace, snižuje doby poruch a upravuje energetickou zátěž. Tyto digitální technologie tedy snižují emise bez dlouhé přípravy a vysokých investic tradičních rekonstrukcí.
Zároveň v Evropě pokračuje podpora udržitelných stavebních projektů i díky národním plánům obnovy a dalším fondům spojeným s Iniciativou NextGenerationEU. Například v České republice Národní plán obnovy věnuje přes 40 % poskytovaných prostředků ekologické transformaci, což zahrnuje investice do obnovitelných zdrojů energie, modernizace vytápění, energetické úspornosti budov a ochrany přírody. Tyto investice mají za cíl nejen snížit emise, ale také zvýšit energetickou soběstačnost a kvalitu života obyvatel.
I když federální podpora je pozastavena, klimatická politika v USA nezanikla. Několik států prosazuje ambiciózní pravidla pro výkon budov. Například New York má zákon Local Law 97, který stanovuje limity emisí a vyžaduje pravidelné hlášení. Washington, D.C. a Kalifornie jdou v tomto směru stejnou cestou a nutí firmy měřit a snižovat své uhlíkové stopy ve stanovených termínech.
Tento státem řízený tlak mění priority firem v oblasti udržitelnosti. Operativní efektivita přestává být volitelná a pro firmy, které chtějí být konkurenceschopné, je investice do softwaru pro optimalizaci a monitorování výkonu nutností.
Evropa tak díky dlouhodobé stabilní podpoře a ambiciózním ekologickým plánům zůstává atraktivním místem pro rozvoj a inovace v oblasti udržitelné energetiky a stavebnictví, čímž zároveň podporuje dosažení svých klimatických cílů pro příští desetiletí.*
-wal-
