„Obzvláště v dnešní době, kdy trh s elektrickou energií vykazuje dlouhodobější nestabilitu a možné výkyvy v dodávkách a cenách elektrické energie, je více než potřebné urychleně přistoupit k výstavbě plánovaných jaderných elektráren, což se bezprostředně týká i České republiky,“ řekl Milan Šimonovský, předseda výboru Aliance české energetiky, která zastupuje český jaderný sektor na mezinárodní úrovni.
České společnosti mají spolupráci s EDF již vyzkoušenou. Například ŠKODA JS v současné době pro francouzský koncern vyrábí už třetí a čtvrtý komplet vnitřních částí reaktoru. Příbramský ZAT, výrobce řídicích systémů pro energetiku a průmysl, zase do konce roku 2024 vyrobí a zkompletuje 58 skříní řídicího systému pro 20 bloků jaderných elektráren ve Francii provozovaných společností EDF. Také I&C Energo má za sebou například instalaci rekombinátorů vodíku na JE Dukovany v rámci „postfukušimských“ opatření nebo spolupráci na JE Loviisa ve Finsku v projektu záměny systému kontroly a řízení.
Výstavba nových jaderných bloků se řeší přes deset let
Původně měly vyrůst v Temelíně. V srpnu 2009 zahájila polostátní společnost ČEZ výběrové řízení na dodavatele, na jaře 2014 byl ale tendr zrušen, ČEZ tehdy uvedl, že bez státních garancí je stavba nemožná. Nabídky podaly americká firma Westinghouse, rusko-české Konsorcium MIR.1200 (Škoda JS, Atomstrojexport a Gidropress) a francouzská Areva, kterou však ČEZ pro nesplnění podmínek z tendru vyřadil.
Poté, co v červnu 2015 vláda schválila Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky, se pozornost přesunula na přípravu výstavby jednoho bloku v Dukovanech a jednoho v Temelíně (s možností rozšíření na dva). Loni v červenci vláda schválila model financování bloku v Dukovanech. Stát se podle něj má na stavbě podílet ze 70 %. Zbytek měl zaplatit ČEZ. Letos na jaře ale padlo rozhodnutí, že nový blok bude plně financovat stát.
Letos pak parlamentem prošel zákon, podle kterého stát nebude pro stavbu bloku v Dukovanech moci využít nabídky firem z Ruska nebo z Číny. ČEZ v červnu zahájil bezpečnostní posouzení tří zájemců o stavbu nového dukovanského bloku. Ruská ani čínská společnost ho neobdržela. Ve hře tak zůstaly právě francouzská firma EDF, jihokorejská KNHP a kanadsko-americký Westinghouse.
Evropa se jádra nevzdá
Aktuálně pracuje na rozvoji jaderné energetiky řada evropských zemí. Například Finsko buduje svůj třetí reaktor v jaderné elektrárně Olkiluoto a také chystá výstavbu jaderné elektrárny Hanhikivi, která se nachází na stejnojmenném poloostrově v obci Pyhäjoki.
Francouzská EDF nyní staví nový jaderný blok Flamanville 3. Francie, která je po Spojených státech druhým největším výrobcem elektřiny z jádra, přitom hodlá snížit podíl jaderné energie na výrobě elektřiny v zemi ze 75 na 50 % do roku 2025. V listopadu ale prezident Emmanuel Macron oznámil, že země zahájí výstavbu dalších jaderných reaktorů.
Ruský koncern Rosatom má postavit další dva bloky maďarské jaderné elektrárny Paks, jediné svého druhu v zemi, jejíž stávající čtyři bloky pokrývají asi polovinu energetické potřeby Maďarska.
Slovensko buduje dva nové bloky jaderné elektrárny Mochovce. Výstavba třetího a čtvrtého bloku v Mochovcích začala už v roce 1987 ale kvůli nedostatku peněz byly práce v 90. letech pozastaveny. Obnoveny byly v roce 2008 poté, co majoritní podíl ve společnosti Slovenské elektrárne (SE) získal italský koncern Enel.
Ve Velké Británii staví francouzská EDF s čínským partnerem CGN Power jadernou elektrárnu Hinkley Point C a také připravuje výstavbu nového bloku Sizewell.*
-sol-
