Menu
e-shop
Hospodářská komora ČR (HK ČR), Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR), Potravinářská komora ČR (PK ČR) a další podnikatelské organizace tento přístup ocenily jako rozumnou reakci české exekutivy na nejasnosti ve výkladu a neúplný prováděcí rámec nařízení PPWR. Pracovní kulatý stůl posunul debatu od obecných obav ke konkrétním otázkám zavádění evropského nařízení o obalech v České republice. Podnikatelské organizace přinesly dotazy shromážděné od firem, které se týkaly zejména připravované české legislativy a jejího obsahu, rozdělení kompetencí kontrolních orgánů, sankčního režimu a přechodného období, povinností v dodavatelském řetězci, testování PFAS nebo omezení administrativní zátěže.
Podklady pro dnešní jednání vycházely také z komorového šetření HK ČR mezi firmami k dopadům PPWR, které mapuje nejčastější praktické problémy a očekávanou administrativní zátěž.
HK ČR ocenila iniciativu předsedkyně sněmovního Výboru pro životní prostředí Bereniky Peštové, pod jejíž záštitou se jednání uskutečnilo. „Smyslem kulatého stolu bylo dostat k jednomu stolu ministerstvo, podnikatelské organizace a odborníky, kteří se nad novými pravidly budou potkávat v praxi. Jsem ráda, že šlo o věcné jednání, na kterém jsme hledali odpovědi na konkrétní otázky firem a možnosti, jak omezit dopady tohoto byrokratického nařízení na české podnikatele i spotřebitele,“ uvedla poslankyně Berenika Peštová.
Ministr životního prostředí Igor Červený potvrdil, že připravovaná česká úprava nemá zavádět další povinnosti nad rámec evropského nařízení PPWR.
„Nové obalové nařízení přináší obrovský objem byrokracie. Česká vláda bude dál v Bruselu lobbovat za její snížení a budu pečlivě hlídat, aby byl dopad na české firmy co nejmenší. S ohledem na složitost nových pravidel bude MŽP klást důraz na to, aby kontrolní orgány minimálně první rok fungovaly spíše jako poradce podnikatelů než rozdávač pokut. Budeme také tvořit metodiky a společně s podnikatelskými organizacemi dávat firmám návody, jak se v této byrokratické džungli vyznat. Bojujeme za odklad účinnosti směrnice, dokud nebudou ustáleny všechny delegované akty a nebude znám celý proces implementačního plánu. Chceme tím ochránit spotřebitele před zbytečným zvýšením nákladů ve výši 56 miliard eur,“ zdůraznil ministr životního prostředí Igor Červený.
Přístup ministerstva ocenil viceprezident Hospodářské komory a předseda její Sekce pro životní prostředí Jan Mraček: „Ministerstvo, kontrolní orgány i podnikatelé dnes stojí před stejným problémem: musejí uvést do praxe evropské nařízení, jehož prováděcí rámec stále není hotový a jehož již přijatá pravidla často přinášejí více otázek než odpovědí. Právě proto je nyní klíčové sjednotit výklad, nastavit srozumitelný postup při kontrolách a dát firmám co největší právní jistotu.“
Podnikatelské organizace zároveň upozornily, že řadu základních problémů PPWR může odstranit pouze Evropská komise. Stále chybějí některé prováděcí předpisy, jednotné metodiky a závazné odpovědi na praktické otázky, Evropská komise navíc průběžně mění svůj výklad, takže se firmy nemohou zodpovědně připravovat. Rozdílné národní výklady navíc mohou vytvářet nové překážky na jednotném evropském trhu.
„Český stát nemůže přepsat špatně připravené evropské nařízení nebo jeho prováděcí akty, může ale zabránit tomu, aby jeho nedostatky dopadly na české firmy ještě tvrději. Je dobře, že ministr Červený odmítá český gold-plating a chce dál tlačit na Brusel, aby pravidla dokončil a zjednodušil. Bez toho budou podniky dál platit za opakované změny obalů, nové evidence a zbytečnou dokumentaci, přestože jejich přínos pro životní prostředí zůstává přinejmenším sporný, zatímco zákazníci kvůli nové byrokracii zaplatí až šest tisíc korun za zbytečně prodražené zboží,“ zdůraznil viceprezident HK ČR a prezident SOCR ČR Tomáš Prouza.
Pro obchodníky a poskytovatele služeb je nyní důležité vyjasnění odpovědnosti jednotlivých článků dodavatelského řetězce a praktických pravidel pro gastronomii. „Obchodníci potřebují jasně vědět, jaké dokumenty mají získat od dodavatelů, co musí sami kontrolovat a jak postupovat u dovozů ze třetích zemí. Stejně konkrétní odpovědi potřebují restaurace a další provozy například k používání vlastních nádob zákazníků. Teprve podle takových odpovědí mohou podniky nastavit své každodenní procesy,“ upozornil předseda Sekce obchodu a služeb HK ČR Pavel Březina.
Potravinářské podniky požadují zejména jednotný postup kontrolních orgánů a spolehlivou metodiku pro testování přítomnosti PFAS v obalech určených pro styk s potravinami. „Firma nesmí od různých kontrolních orgánů dostávat rozdílné odpovědi na stejnou otázku. Potřebujeme jednotnou metodiku, koordinované kontroly a jistotu, že podnik, který postupuje odpovědně a případný nedostatek napraví, nebude sankcionován za nejasný nebo měnící se výklad,“ uvedla prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.
-tz-
