Časopis Odpady: Energetické využití komunálních odpadů v Česku již řadu let stagnuje

V Česku fungují čtyři zařízení na energetické využití odpadů a jejich kapacita je naplněna. Nová se zatím nebudují. Buď čekají na vyjasnění legislativy, nebo narážejí na silný odpor veřejnosti.

V roce 2018 dosáhl evropský průměr energetického využití 28 % a skládkovalo se 23 %. Podíl skládkování by se měl v průběhu dalších let snížit až na 10 % a posílit by měla složka recyklace. Zhruba třetinový podíl energetického využití však nejspíš zůstane zachován. Přes silný tlak na zvyšování třídění a recyklace je zřejmé, že vždy zůstane podíl dále nerecyklovatelných odpadů, které v brzy nebude možné uložit na skládku. Podle údajů sdružení CEWEP (Confederation of European Waste-to-Energy Plants) jsme v energetickém využití odpadů v Evropě někde uprostřed. Rozhodně lépe než v Rumunsku nebo Řecku, protože tam skládkují kolem 80 % všech odpadů, a energetické využití je zanedbatelné. Z pohledu skandinávských zemí, nebo i Německa nebo Rakouska, je však u nás nastavení odpadového hospodářství tragické. Tyto země skládkují pouhá procenta komunálního odpadu. Největší podíl má recyklace a kompostování, a energeticky využívají až padesát procent odpadů. Unie přitom svými cíli jde spíše cestou skandinávských zemí než Rumunska.

Podle ročenky životního prostředí, kterou každoročně vydává Ministerstvo životního prostředí, se u nás energeticky využívá zhruba 12 % komunálních odpadů a tato hodnota se v průběhu let jen velmi málo mění. V roce 2012 bylo energeticky využito 610 367 tun, což odpovídá  11,8 %. V roce 2018 to bylo podle ročenky 676 574 tun, což odpovídá 11,7 %. Mezitím bylo spuštěno ZEVO Chotíkov s kapacitou skoro 100 tisíc tun. Zůstává-li podíl energetického využití v podstatě stejný, je zřejmé, že produkce komunálního odpadu vhodného k energetickému využití stále roste, a to přes rozvoj třídění. V roce 2012 se podle ročenky materiálově využilo 30,4 %, a v roce 2018 to bylo už 38,6 %.

ČTYŘI SPALOVNY

Podle Českého statistického úřadu a jeho statistických sledování zpracovala zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO) v roce 2017 kolem 700 tisíc tun odpadů. Vyrobila zhruba 200 tisíc MWh elektrické energie a dodala přes 2,5 miliónu GJ tepla. Celková výroba byla přes 4 miliony GJ, značná část se však spotřebuje na vlastní provoz spalovny.

V Česku fungují v současnosti čtyři zařízení na energetické využití odpadů. Nejstarší SAKO Brno má dvě spalovací linky a kapacitu 248 tisíc tun ročně. V současnosti se buduje třetí linka, což by mělo zvýšit kapacitu na 330 tisíc tun odpadů. Projekt je doplněn o výstavbu regionálního odpadového centra s moderní dotřiďovací linkou, což umožní příjem odpadů ze širšího okolí. Liberecké Termizo má projektovanou kapacitu 96 tisíc tun, a spalovna je v trvalém provozu od roku 2000. Ve spalovně je osazeno zařízení na výrobu elektrické energie o instalovaném výkonu 4,5 MW. ZEVO v Chotíkově u Plzně bylo vybudováno společností Plzeňská teplárenská, a. s. Do zkušebního provozu šlo v roce 2016. Výstavbu velmi komplikovaly právní obstrukce nezávislých organizací. Celková kapacita ZEVO je 95 tisíc tun. V současnosti Plzeňský kraj buduje síť kapacitních překladišť v regionu, která mají zjednodušit dopravu odpadů do spalovny, s níž se počítá jako se stabilizujícím prvkem regionálního systému. ZEVO Malešice s kapacitou 330 tisíc tun energeticky využívá odpady z hlavního města a okolí. ZEVO je součástí společnosti Pražské služby, kterou plně ovládá hlavní město Praha. V současnosti zde probíhá postupná rekonstrukce čtyř spalovacích linek s celkovou investicí 2,8 miliardy korun.

ZÁMĚRY

Analýza potenciálu energetického využití odpadů v ČR včetně ekonomického a regionálního vyhodnocení, kterou v roce 2015 zpracovala poradenská společnost Ernst & Young, identifikuje dvacet pět lokalit, kde by teoreticky bylo možné postavit ZEVO. Určujícím faktorem pro ekonomickou efektivnost spalovny je odběr tepla přes CZT. Reálně je těchto záměrů mnohem méně. Investoři narážejí na velmi silný odpor veřejnosti, kombinovaný s neochotou Evropské unie tyto projekty u nás finančně podpořit. Na této kombinaci skončil slušně rozběhnutý projekt KIC v Karviné s ideálním zázemím velké aglomerace. V pokročilé fázi je projekt EVO Komořany s plánovanou kapacitou 150 tisíc tun. Projekt má veškerá potřebná povolení, ale je pozastaven a čeká na legislativu. Jeho investorem je společnost United Energy Daniela Křetínského, který je v energetice velmi aktivní, zatím hlavně v zahraničí. V roce 2018 uvedl do provozu jednu z největších elektráren spalujících biomasu v Lynemouthu (UK).

Ve stadiu úvah je zatím oživení projektu výstavby ZEVO v areálu elektrárny Opatovice s napojením na rozsáhlou aglomeraci Pardubice – Hradec Králové. I v tomto projektu vystupuje Daniel Křetínský, jehož Energetický a průmyslový holding elektrárnu vlastní. Dalším velkým investorem by mohl být ČEZ, který chce dosluhující elektrárnu Mělník přebudovat na ZEVO se dvěma spalovacími linkami a kapacitou až 320 tisíc tun odpadu. ZEVO by měla využít stávající napojení teplovodem pro dodávku tepla do severních okrajů Prahy. Aktivní je rovněž německá společnost MVV Energie AG, která je přes dceřinou MVV Energie CZ a. s. vlastníkem ZEVO Termizo v Liberci a společnosti Zásobování teplem Vsetín a. s. Právě ve Vsetíně vznikl záměr vybudovat malou spalovnu s kapacitou zařízení 12 000 tun ročně, což odpovídá roční produkci komunálního odpadu ve Vsetíně a přilehlém okolí. Projekt dále nepokračuje pro silný odpor veřejnosti, město deklarovalo, že se bude více věnovat třídění. Stejně skončil záměr společnosti TEREA na vybudování ZEVO v Chebu s kapacitou 20 tisíc tun. Obě tyto ZEVO měly mít technologie společnosti Eveco.

EVROPA A ZEVO

Porovnáme-li naši situaci s Evropou, jasně vyvstává dělicí čára mezi zeměmi s pokročilým odpadovým hospodářství a zeměmi ostatními. V Německu nebo Francii je kolem 120 spaloven, Itálie jich má čtyřicet, malé Švýcarsko třicet. Rakousko, srovnatelné s námi velikostí, obyvatelstvem i životním stylem, má spaloven jedenáct. Polsko má zatím spaloven šest, intenzivně však buduje další. Zdá se, že při důrazu na razantní omezení skládkování, separaci, recyklaci a materiálové využití můžeme podíl energetického využití nerecyklovatelných složek vnímat jako znak pokročilého odpadového hospodářství.

Jarmila Šťastná

Článek z časopisu Odpady č.4/2020*

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Komentáře k článku

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down