Podle cílů navržených Evropskou komisí by členské státy musely například zajistit, aby do konce roku 2030 bylo recyklováno 70 % obalů. Úplně všechny obaly navíc musí být recyklovatelné, tedy recyklaci umožňovat. Zároveň by byl každý členský stát povinen snížit množství obalových odpadů produkovaných na obyvatele o 10 procent do roku 2035 a následně o 15 procent do roku 2040. Finální vyjednávání budou probíhat až do roku 2024 a nová pravidla vstoupí v platnost nejdříve od roku 2025. Důležité také je, že Komise místo současné směrnice přichází s takzvaným nařízením, které je závaznější a sjednocuje pravidla pro všechny členské státy EU.
„Evropská komise návrh předložila proto, že stávající systém dominantně jednorázových obalů je neudržitelný. Právě na obaly se v EU spotřebuje nejvíce čistých původních materiálů – padne na ně celých 50 procent spotřeby papíru a 40 procent spotřeby plastů. Obaly také tvoří více jak třetinu tuhého komunálního odpadu. Navíc jde o stále se prohlubující problém – za posledních dvacet let jsme vyprodukovali dvě třetiny plastů, které kdy vznikly od jejich masovější výroby v roce 1950,“ řekla Ivana Sobolíková ze společnosti Miwa Technologies, která vyvinula a provozuje systém opakovaně použitelných obalů využívaný v supermarketech.
Podle dosavadních výměn názorů mezi ministry životního prostředí by Česká republika preferovala zachovat současný právní rámec ve formě směrnice, která ponechává členským státům více prostoru, jakým způsobem stanovených cílů dosáhnout. Jak ale upozornil David Surý z Ministerstva životního prostředí, velké množství obalových odpadů recyklovat nejde, a zákaz některých z nich je proto skutečně na pořadu dne. Zmínil, že i přes některé nejasnosti různých definic, které aktuálně obor řeší, je například opatření proti nadměrným obalům rozumné. „Plastové obaly tvoří značnou část komunálního odpadu a snaha o snižování jejich obsahu je prostě správná. A Ministerstvo životního prostředí bude vždy směřovat k tomu, aby se obsah plastových obalů snižoval,“ řekl Surý na červnové konferenci Odpady a obce. I tak je ale podle něj pozice České republiky k návrhu opatrná a kritická.
I mezi zástupci firemního sektoru a nevládních organizací se najdou jak podporovatelé, tak odpůrci návrhu. “(...) tato myšlenka, která je nařízením přenesena především na znovupoužitelné obaly a regulací vyloženě zbytných obalů, je od roku 2021 prioritou stanovené hierarchie nakládání s odpady. Nejedná se tedy o úplně nový koncept, který by měl vzbuzovat překvapení," řekla Eva Ryšavá, konzultantka Institutu cirkulární ekonomiky. "Nové nařízení se snaží princip prevence vzniku odpadu uvést do praxe. Důležité je, aby při snaze o zavedení opakovaně použitelných obalů nebyly opomíjeny požadavky ostatních právních předpisů například z oblasti potravinářství a bezpečnosti, které mohou limitovat použití takových výrobků," dodala.
Hospodářská komora ČR či Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH) jsou naopak skeptičtější. Podle názoru ČAOH se v průběhu hry mění pravidla stanovená v roce 2018 a 2019 v takzvaném balíčku oběhového hospodářství. Český průmysl také kritizuje nejasnou podobu budoucího legislativního prostředí, kdy se některé požadavky budou teprve dodatečně upřesňovat takzvanými delegovanými akty, a výrobci se tak na nová pravidla nebudou moci připravit dostatečně včas.
Důležitým tématem pro mnoho států včetně České republiky je také návrh týkající se povinnosti zavést zálohový systém na PET lahve a plechovky v případě, že do roku 2026 daný členský stát nedosáhne 90 procent zpětného odběru. V neposlední řadě revidovaná podoba směrnice představuje i povinné cíle týkající se opakovaně použitelných obalů v určitých sektorech. Komise navrhuje jejich závazné využití v oblasti prodeje teplých a studených nápojů, hotových pokrmů a přepravních obalů pro určité produkty. Do budoucna však plánuje rozšířit tuto povinnost i na jiné sektory. Například organizace Ellen MacArthur Foundation odhaduje, že kolem 20 % produkce plastových obalů by mohlo být nahrazeno právě systémy opakovaně použitelných alternativ. "V některých kategoriích produktů je příležitost ještě větší. V tuto chvíli je nařízení opomíjí a nestanovuje pro ně percentuálně cíle využití opakovaně použitelných obalů (například hygienické a čistící produkty), přestože pro ně dnes existují udržitelná a efektivní obalová řešení. Věřím, že v tomto ohledu dozná legislativa ještě pozitivních změn, přeci jen je proces jednání a zpracování pozměňovacích návrhů v počátku," dodala Ivana Sobolíková.
V Evropském parlamentu bylo europoslanci k návrhu Komise předloženo téměř 3000 pozměňovacích návrhů. V září by měl o výsledné podobě hlasovat výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí. Paralelně budou ještě o nařízení jednat ministři životního prostředí členských států v rámci Rady EU. Prioritou bude finalizovat nařízení do dubna 2024, tedy předtím, než se činnost Evropského parlamentu na několik měsíců pozastaví kvůli nadcházejícím evropským volbám.*
-red-
